Občanské soudní řízení

Občanské soudní řízení

Uvažujete o tom, že Vaše práva budete hájit soudní cestou, přesto nevíte, jak sepsat návrh k soudu?

Podali jste k soudu žalobu a odepsali Vám, že Váš návrh neobsahuje náležitosti?

Přišel Vám dopis od soudu a Vy si nejste jisti, co pro Vás znamená?

Můžeme Vám poradit, jak sepsat návrh k soudu v jednodduších záležitostech, jaké náležitosti musí obsahovat podání k soudu, můžeme Vám poskytnout vzory jednodušších podání k soudu v oblastech, v nichž radíme, jsme schopni vysvětlit, jak aplikovat vzor na Vaši situaci, pomůžeme Vám posoudit, zda si návrh k soudu zvládnete napsat sami dle našich instrukcí, nebo již jde o složitější záležitost, kde je lepší využít placených právních služeb.

Co již neděláme:

Nezastupujeme u soudu, nedoporučueme konkrétní právníky, nejednáme s protistranou sporu, nejednáme za Vás s třetími stranami, apod.

Případová kauza

Klientka řeší problém se svým bývalým zaměstnavatelem, který jí dluží mzdu za 4 měsíce. Toto bylo i důvodem, proč byla klientka ze své pozice zaměstnance nucena okamžitě ukončit pracovní poměr. Klientka ví, že zaměstnavatel řeší menší finanční problémy. Pokoušela se s ním dohodnout jak při osobních schůzkách, tak i telefonicky, posléze i písemnou cestou na tom, jak jí dlužnou mzdu zaplatí. Klientka byla ochotna přistoupit i na variantu splátkového kalendáře, žádná domluva však se zaměstnavatelem nebyla možná.

Klientka přichází do poradny a zajímá se o možnosti, jak by mohla na svém bývalém zaměstnavateli vymáhat dlužnou mzdu, na kterou má právo, neboť práci u zaměstnavatele odváděla řádně a dle svého nejlepšího svědomí.

Poradkyně klientce sděluje, že pokud zaměstnavatel dobrovolně nesplnil svou povinnost ani po písemném vyzvání ze strany klientky, nezbývá jiná možnost, než přistoupit k vymáhání dlužné mzdy soudní cestou. Klientka má 2 možnosti, jak na bývalém zaměstnavateli soudní cestou dlužnou mzdu vymáhat, a to buď Žalobou na zaplacení dlužné mzdy, anebo prostřednictvím Návrhu na vydání platebního rozkazu. Výsledkem žaloby je poté rozsudek a výsledkem návrhu na vydání platebního rozkazu je právě platební rozkaz.

Společné tyto 2 cesty mají fakt, že výsledky obou, tedy jak rozsudek, tak i platební rozkaz jsou po nabytí právní moci právoplatnými exekučními tituly. Pokud by tedy bývalý zaměstnavatel klientky nesplnil po právní moci soudního rozhodnutí do stanovené lhůty svou povinnost, kterou by mu rozsudek, či platební rozkaz uložily, tzn. nezaplatil by klientce dlužnou mzdu, může klientka přistoupit k exekučnímu vymáhání tohoto dluhu skrze soudního exekutora, popř. k vymáhání dluhu prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí.

Rozdílné je ale těmto dvěma cestám fakt, že v případě rozsudku, jehož vydání trvá déle než vydání platebního rozkazu, existuje tzv. fikce doručení, která znamená, že pokud by si žalovaná strana rozsudek z jakéhokoli důvodu odmítala převzít, bude se mít za doručený a nabude právní moci okamžikem jeho vhození do poštovní schránky žalovaného. Oproti tomu platební rozkaz je v rámci zkráceného řízení vydán zpravidla podstatně rychleji než rozsudek, avšak za tu cenu, že fikce doručení zde není možná a proto, aby platební rozkaz nabyl právní moci a dluh tedy mohl být na dlužníkovi vymáhán exekučně, je zapotřebí jej doručit do vlastních rukou žalované strany.

Ať už se klientka rozhodne pro jakoukoli z výše popsaných variant, je vždy vhodné nejdříve vyzvat dlužníka písemně doporučeným dopisem s dodejkou k tomu, aby dobrovolně splnil svou povinnost. Kopie této výzvy se poté přikládá k žalobě či návrhu na soud, aby ten viděl, že není zatěžován zbytečně, bez vyvinutí snahy řešit záležitost mimosoudní cestou, kterou žalobce vyvinul, avšak žalovaný odmítal spolupracovat. Jak žaloba, tak i platební rozkaz se podávají na ten soud, v jehož místě má trvalý pobyt či sídlo žalovaná strana.

Co se situace s dlužnou mzdou v pracovně právních vztazích týče, nabízí se ještě 1 možnost řešení. Jedná se o uvalení konkursu na zaměstnavatele, tedy řešení jeho úpadku konkursem dle insolvenčního zákona. Jde o poměrně složitou cestu, která se nabízí ve chvíli, kdy je zaměstnavatel evidentně v úpadku, dluží mzdu vícero zaměstnancům a není již nadále schopen fungovat bez toho, aniž by se topil v dluzích. V takovém případě je však zapotřebí tento úpadek zaměstnavatele jednoznačně prokázat. Povinnost vyplatit dlužnou mzdu a popř. i odstupné poté přechází na stát a tyto jsou posléze vypláceny (ačkoli jen do určité výše) bývalým zaměstnancům dotyčného prostřednictvím příslušných úřadů práce.

Poradkyně navíc klientce sdělila, že má ve svém případě nárok i na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného měsíčního výdělku dle ustanovení § 67 zákoníku práce, přičemž toto dlužné odstupné lze po bývalém zaměstnavateli vymáhat obdobně jako dlužnou mzdu.

Potřebujete odborné poradenství v této problematice?

Kontaktujte Občanskou poradnu Děčín: telefon: 412 517 368, mail: poradna@chsd.cz