Internetová poradna

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Zákoník práce ukládá povinnost uhradit zaměstnavateli lékařskou prohlídku před vznikem pracovního poměru pouze u mladistvých osob (tedy osob mladších 18 let). V ostatních případech si náklady na vstupní lékařskou prohlídku, která má sloužit k posouzení zdravotního stavu pro výkon povolání, hradí uchazeč o zaměstnání sám. Kdyby se zjistilo, že žadatel (vy) není schopen vykonávat nabízenou práci nebo se rozhodne práci nepřijmout, tedy nedojde ani k uzavření pracovní smlouvy, není zákonná povinnost zaměstnavatele tuto prohlídku hradit a je to pouze na vzájemné dohodě. Povinnost hradit tuto prohlídku však vznikne ve chvíli, kdy dojde k uzavření pracovního poměru s daným zaměstnavatelem, popř. pokud se dopředu ústně dohodnete na úhradě této prohlídky. Tyto pravidla stanovuje § 59 odst. 2) Zákona o specifických lékařských službách.

Proto je Vaší jedinou možností se zkusit domluvit, nicméně z hlediska vymáhání se domníváme, podle zmíněného ujednání, že na proplacení Vám nárok nevzniká, o to spíše, pokud jste se sama rozhodla smlouvu nepodepsat.

Ještě bychom zmínili výjimku uvedenou v daném zákoně, kdy se vstupní lékařská prohlídka proplácí vždy, když jde o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci. V tomto případě, je potřeba zaměstnavatele písemně vyzvat, popsat situaci a stanovit lhůtu proplacení.

V případě, že byste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín. S přáním pěkného dne, tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Za dny, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, nepobírá mzdu, ale náhradu mzdy. Při jejím výpočtu se vychází z průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou (tedy jedete-li na dovolenou v květnu, počítá se s výdělkem z ledna až března, o náhradě mzdy v září rozhodují výdělky z dubna až června a podobně).
Nárok na náhradu mzdy za čerpání řádné dovolené vyplývá ze zákona a vztahuje se na všechny profese a zaměstnání.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za zaslání dotazu.

Potřebovali bychom se lépe zorientovat ve Vaší situaci, protože nám z dotazu není několik věcí jasných:

Uvádíte, že jste dostala výpověď ve 2 měsíční výpovědní lhůtě – myslíte zkušební dobu? Ve zkušební době je možné ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, který je v dočasné pracovní neschopnosti, až po 14 dnech nemoci. Z toho by tedy vyplývalo, že na nemocenské v rámci pracovního poměru jste byla déle než 14 dní?
Do evidence uchazečů o zaměstnání není možné se evidovat ve chvíli, kdy je uchazeč v dočasné pracovní neschopnosti. Není nám tedy jasné, jak jste se dostala do evidence ÚP?
Dočasnou pracovní neschopnost musí ukončit ošetřující lékař. Z Vašeho dotazu je zřejmé, že Vám lékařem pracovní neschopnost nebyla ukončena, proto Vám stále chodí nemocenská. V dotazu uvádíte, že lékař už není – znamená to, že přestal ordinovat nebo aktuálně není? Lékař by měl mít v případě dočasné nepřítomnosti zajištěn nějaký zástup, na který byste se mohla obrátit. Ukončit dočasnou pracovní neschopnost pak může technicky každý lékař, který má přístup do systému. Pokud přestal Váš lékař ordinovat úplně, zkuste obvolat další lékaře v místě bydliště.

Budete-li mít další dotazy, neváhejte nás znovu kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.
S přáním hezkého dne

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší občanské poradny.

Rozumíme, že jste se dostal do nepříjemné situace, kdy je Vám strhávána z výplaty záloha, kterou jste si nevyžádal. Je možné, že se jedná o administrativní chybu – pokud byste si v průběhu měsíce vyžádal zálohu, musel byste podepsat i dokument o vyplacení.

Při řešení situace jste zvolil správný postup, kdy jste kontaktoval účetní i zaměstnavatele, bohužel to nevedlo k vyřešení nesrovnalostí. V tuto chvíli bychom Vám doporučili napsat zaměstnavateli písemnou výzvu, kde popíšete celou situaci a vyzvete ho k nápravě (tj. k zaplacení rozdílu). Písemnou výzvu je dobré zaslat doporučeně a uschovat si podací lístek. Pokud na základě písemné výzvy nedojde ke sjednání nápravy, je dalším možným krokem zaslání předžalobní výzvy. Za předpokladu, že ani tento krok nepovede k vyřešení celé situace, musíte se obrátit na okresní soud, kam podáte návrh na vydání platebního rozkazu. Za předpokladu, že budete chtít pomoci se sepisem jednotlivých dokumentů, můžete se obrátit na občanskou poradnu, která je Vašemu bydlišti nejblíže (www.obcanskeporadny.cz/cs/poradny).

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za zaslání dotazu.

Při nástupu do práce často zaměstnavatel dává jako součást pracovní smlouvy pracovní náplň, kterou zaměstnance seznamuje s tím, co od něj v rámci jeho pracovní pozice vykonává. Byla jste i Vy seznámena s náplní Vaší práce?

Zákoník práce v §102 odst. 1 uvádí, že „zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům“.

Jestliže máte pocit, že zaměstnavatel porušuje toto zákonné ujednání a ohrožuje Vás, můžete se obrátit s podnětem na oblastní inspektorát práce. Více o tom, jak podat podnět a kontakt na příslušný inspektorát práce naleznete zde: https://www.suip.cz/web/suip/podani-podnetu.

Zaměstnavatel dostává příspěvek na zaměstnání osob se zdravotním postižením na základě uzavření dohody s úřadem práce. Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavateli zaměstnávajícímu OZP povinnost v §80 „rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovnělékařských služeb možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením“ Jestliže máte Vy a Vaši kolegové dojem, že pracovní podmínky nejsou přizpůsobeny Vašemu zdravotnímu znevýhodnění, můžete se zkusit rovněž obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce.

Budete-li mít další dotazy, neváhejte nás znovu kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den, děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Váš dotaz je celkem specifický, ale svým způsobem na něj má česká legislativa odpověď. Sám Zákoník práce uvádí informaci, že zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí – to zahrnuje i vhodný pracovní oděv. Existuje také Nařízení vlády č. 390/2021 Sb. o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, …. V tomto nařízení u § 3 lze nalézt informaci, že osobní ochranný pracovní prostředek (kterým jsou i montérky) musí být mj. přizpůsoben fyzickým předpokladům zaměstnance. Bohužel toto nařízení vlády již neuvádí, jak můžete docílit toho, aby Vám zaměstnavatel zajistil dámské montérky. Kontrolu vhodných osobních ochranných pracovních prostředků by mohl zajistit Inspektorát práce – mělo by však jít o poslední možnost. Zároveň Inspektorát práce nejspíš jen uloží pokutu zaměstnavateli, což Vaší situaci zcela nevyřeší (může ho však i vyzvat k nápravě).

Nejprve je vhodné zkusit se v klidu domluvit, vysvětlit zaměstnavateli, proč je to pro Vás nepříjemné a poukázat na to, že se v dámských montérkách budete cítit bezpečněji a jistěji. Zároveň by bylo i účinnější, kdyby Vás bylo více ochotných o tomto se zaměstnavatelem mluvit. Zkuste si třeba s Vašimi kolegyněmi nalézt nějaké dámské montérky, vytiskněte si nabídku z daných stránek nebo se domluvte, že zaměstnavateli zašlete odkaz, přes který bude stačit udělat objednávku (jde o jakýsi kompromis; zaměstnavatel třeba může odmítat objednání, protože si není jistý, jaké „vlastnosti“ má u dámských montérek zjišťovat). Popř. můžete udělat objednávku přímo Vy s tím, že se předem domluvíte, že ji zaměstnavatel uhradí (ideálně mějte nějaký důkaz – písemné potvrzení, SMS zpráva, email – kterým byste mohla potvrdit jeho souhlas s tímto řešením). Když nebude možná ani takováto dohoda, můžete zkusit pracovní odbory (pokud ve Vaší firmě fungují) nebo pak onen Inspektorát práce, který může za nedodržování pracovních podmínek nějak pokutovat.

Snad jsme Vás navedli správným směrem a zodpověděli na Váš dotaz. Pokud byste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny v Děčíně.

Zaměstnavatel má právo zaměstnanci zrušit dovolenou kdykoliv, stejně tak Vás může z dovolené odvolat. Nemůže však takto postupovat zlomyslně nebo bezdůvodně, protože jste dlouho marodila. Mělo by se jednat o zcela výjimečné situace. Takovou zcela výjimečnou situací jsou například vážné a náhlé provozní okolnosti. Zrušení dovolené zaměstnanci by tak mělo být až tou poslední možností, ke které by zaměstnavatel měl přistoupit. Velmi však záleží, zda jste měla termín dovolené zaměstnavatelem schválený. Pokud ano, a zaměstnavatel by Vám termín dovolené zrušil, můžete pak po něm požadovat proplacení nákladů za případné zrušení dovolené.

Více informací se můžete dočíst zde: https://www.dtest.cz/clanek-10232/planovani-a-cerpani-dovolene-naroky-zamestnancu-a-zamestnavatelu

Věříme, že Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli znovu obrátit buď zde, nebo na našem telefonním čísle 608 962 163.

S přáním pěkného dne

Tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů však může zaměstnanec okamžitě, a to na základě lékařského posudku. V něm musí lékař zaměstnanci vykonávanou práci doslova zakazovat, doporučení v tomto případě stačit nebude. I v této situaci vzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, a to ve výši délky výpovědní lhůty, tedy dva měsíce.
Před tím, než dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele, má však zaměstnavatel povinnost vás přeřadit na jinou pracovní pozici, pro kterou zdravotně způsobilí jste. Toto přeřazení je pro vás v tomto případě povinné. V případě, že pro vás zaměstnavatel jinou vhodnou práci nemá, vzniká překážka na straně zaměstnavatele a přísluší vám proto náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku až do doby ukončení pracovního poměru.
Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice [§ 52 písm. d) zákoníku práce]. Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku. Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou.
Pokud ukončíte zaměstnání bez vážného důvodu (je jedno, jestli dohodou nebo výpovědí), dostanete nižší podporu v nezaměstnanosti (45 % průměrného měsíčního čistého výdělku místo 65 % první dva měsíce a místo 50 % další dva měsíce), a to na základě ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zaměstnanec, který čerpá neplacené volno a během této doby onemocní, má nárok na nemocenské dávky (tzv. "nemocenskou"). Neplacené volno je přerušeno nástupem na nemocenskou, protože dočasná pracovní neschopnost má přednost před čerpáním neplaceného volna.
Pokud během neplaceného volna onemocní dítě zaměstnance a zaměstnanec musí o dítě pečovat, má nárok na ošetřovné (OČR). Stejně jako v případě nemocenské se i zde neplacené volno přeruší a zaměstnanec bude pobírat ošetřovné po dobu, po kterou je nezbytné o dítě pečovat.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zákoník práce přímo zakazuje dodatečné smluvní prodlužování zkušební doby. Po uplynutí původně sjednané doby tedy nelze přikročit k jejímu navýšení, ani kdyby obě strany souhlasily. Prodloužit ji lze tedy pouze v těchto případech:
• celodenní překážky v práci
• celodenní dovolená
• nemocenská
Tehdy si totiž nemohou strany řádně ověřit, zda jim spolupráce vyhovuje. O dny, během nichž nastane některá z výše uvedených situací, se zkušební doba prodlužuje.
Zkušební doba je vázána vždy na vznik pracovního poměru a navýšení úvazku či změna druhu práce nemá na opětovné uzavření zkušební doby vliv, tedy nemůže být ani na základě takové změny dodatečně prodloužena.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Proplacení dovolené je přípustné, ale pouze po skončení pracovního poměru, nikoliv za jeho trvání. Jestliže pracovní poměr nebyl ukončen, nesmí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou.
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud žena nestihne vyčerpat svou dovolenou před nástupem na mateřskou, může si ji vybrat po skončení mateřské a navázat poté rodičovskou dovolenou.
Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět. To stejné může udělat muž zaměstnanec a požádat o dovolenou navazující na skončení otcovské dovolené.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

K tomu, abychom Vám dokázali odpovědět na Vás dotaz je nezbytné vidět uzavřenou pracovní smlouvu s agenturou. Obecně platí, že výkon zaměstnání pod pracovní agenturou je v mnoha věcech rozdílný, než pokud byste tu stejnou práci vykonávala přímo u zaměstnavatele.
V praxi se často setkáváme s tím, že pracovní agentury uzavírají pracovní smlouvy přímo na dané pracovní místo – zařazení, v případě jeho zrušení pak dochází i k ukončení pracovní smlouvy.
Z výše uvedeného důvodu bychom Vám doporučili si sjednat osobní konzultaci přímo v občanské poradně, kde Vám poradce po předložení dokumentů (uzavřené pracovní smlouvy) dokáže poskytnout rady a informace, jak v dané situaci můžete postupovat. Občanská poradna má pobočku i v Benešově, v případě potřeby zasíláme bližší kontakt:

Adresa: Masarykovo náměstí 1 (Piaristická kolej, číslo kanceláře – č. 526), Benešov
Tel.: 603 949 113
E-mail: talasova.klara@diakonie-stred.cz

Pokud byste skutečně měla uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou a pracovní agentura neměla pro Vás vhodné zaměstnání, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a máte nárok na finanční kompenzaci.
Zároveň bychom Vás rádi informovali o ochranné lhůtě, která činí sedm kalendářních dnů od doby zániku nemocenského pojištění (ukončení pracovního poměru). Za předpokladu, že v této době nastoupíte na nemocenskou, máte od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou, kterou vám bude vyplácet ČSSZ.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Zkušební doba by se za běžných okolností neměla prodlužovat, prodlužuje se však v souvislosti s překážkami v práci na straně zaměstnance. Jde o ustanovení § 35 odst. 4) Zákoníku práce. Pokud jste tedy odpracoval celý listopad a následně 8 dní z měsíce prosinec (9. den jste již nastoupil na nemocenskou), zbývala Vám zkušební doba v rozsahu 1 měsíce a cca 22-23 dní. Po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti jste se tak vrátil do práce, kde byste měl dopracovat chybějící dobu zkušební doby, a to takovou, která odpovídá pracovním dním (počtu neodpracovaných směn).

Zkuste se spojit se zaměstnavatelem a zeptat se na základě čeho chce zkušební dobu prodloužit o dobu delší, než je oprávněné zákonem. Upozorněte ho na paragraf ze Zákoníku práce a na to, že pokud by trval na době delší, jde o porušení právě zmíněného Zákoníku práce. Je třeba ale myslet na to, že komunikace z Vaší strany by měla být klidná, protože v tuto chvíli Vám vlastně běží zkušební doba, kdy může být pracovní poměr ukončen bez udání důvodů.

Kdybyste měl nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pokud chce zaměstnanec ukončit pracovní poměr, musí zaměstnavateli doručit písemnou výpověď. Ve výpovědi nemusí uvádět důvod, proč chce v zaměstnání skončit. Výpověď ale musí být opatřena jeho podpisem a zaměstnanec má zároveň povinnost zajistit její doručení zaměstnavateli. Zaměstnavatel na toto nemá povinnost jakkoli reagovat a ani posílat vyjádření.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výpovědní doba je dle Zákoníku práce dvouměsíční. S výjimkami vyplývajícími z § 51a. Některé společnosti mají v pracovní smlouvě výpovědní lhůtu delší, její délka však musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Ve Vašem případě je tak velmi důležité stihnout termín doručení zaměstnavateli do 31.3., aby Vám běžela výpovědní doba od 1.4. do 31.5.
Existuje ještě varianta dohody o rozvázání pracovního poměru. Můžete svého zaměstnavatele zkusit požádat o skončení pracovního poměru dohodou. Protože se jedná o dohodu, musí zaměstnavatel souhlasit. Pokud váš zaměstnavatel souhlasí, společně vyberete datum skončení pracovního poměru.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Český právní řád nezná žádnou „práci na zkoušku“ Jedná se však o častější praxi, kterou zaměstnavatel podrobuje potencionálního zaměstnance, aby si vyzkoušel jeho způsobilost k práci. Vzhledem ke krátkodobosti a dočasnosti probíhá většinou bez jakékoli pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a současně také bez mzdy tak, jako ve Vašem případě.

Váš případ má dvě roviny:

1.

K ověření kvalit zaměstnance a toho, zda bude oběma stranám pracovní poměr vyhovovat, má sloužit zkušební doba. Práci „na zkoušku“ by bylo možné za jistých okolností označit jako závislou práci dle §2 zákoníku práce:
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zákon o zaměstnanosti současně v §5 pís. e) hovoří o nelegální práci, jako o závislé práci vykonávané mimo pracovněprávní vztah.

Z tohoto pohledu by se dalo na situaci pohlížet tak, že zaměstnavatel Vás využil k nelegální práci a bylo by možné věc řešit s příslušným inspektorátem práce.

2.

Zákoník práce hovoří o postupu před vznikem pracovněprávního vztahu v §30 odst. 1:

„(1) Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.“

Z tohoto pohledu by se na danou situaci dalo dívat tak, že zaměstnavatel využil tohoto paragrafu k tomu, aby se přesvědčil o Vašich kvalitách v praxi. Obdobnou situací se zabýval Nejvyšší správní soud, který rozhodl, že nelze každou práci na zkoušku bez dalšího posoudit jako nelegální zaměstnávání a že by tedy takováto práce na zkoušku byla v každém případě nezákonná. Odporovalo by to právu zaměstnavatele na výběr zaměstnance dle zmíněného paragrafu.

Jestliže jste se s potencionálním zaměstnavatelem takto dohodl a věděl jste, že se jedná o tzv. „práci na zkoušku“ bez nároku na odměnu z jeho strany, resp. jestliže nebyla uzavřena žádná smlouvu, která by Váš nárok na mzdu zakládala, obáváme se, že Vám zaměstnavatel odpracovaných 7 hodin proplatit z žádného titulu nemusí.

V případě, že budete mít další dotazy, neváhejte nás kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.
S přáním hezkého dne

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Jestliže jste měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou, pak tato smlouva končí uplynutím sjednané doby, ve Vašem případě tedy 23.12.2023. To, že jste byl jako zaměstnanec v pracovní neschopnosti, nemá vliv na skončení pracovního poměru. Pracovní poměr skončí i v tom případě, že jste pobíral dávky nemocenského pojištění, tzv. nemocenské, i v době po termínu, na který byla Vaše pracovní smlouva uzavřena. V takových případech není třeba podepisovat žádný „papír o neprodloužení“. Někteří zaměstnavatelé dávají podepsat dohodu o neprodloužení pracovního poměru, což není dle zákona forma výpovědi ze zaměstnání, pouze konstatování faktického stavu, že pracovní smlouva na dobu určitou skončila uplynutím doby, na kterou byla sjednána.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Na Váš dotaz je obtížné odpovědět, protože záleží na více faktorech, které Váš nárok na odstupné mohou ovlivnit. Nárok na odstupné se může řídit zákoníkem práce, kolektivní smlouvou či samotnou dohodou se zaměstnavatelem.

Podle zákoníku práce mají nárok na odstupné pouze zaměstnanci, jenž obdrželi výpověď od zaměstnavatele, a to z důvodů, které jsou stanoveny v § 52 písm. a)-c) zákona č. 262/2006 Sb.:

ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
V praxi se často setkáváme s tím, že mají firmy uzavřenou kolektivní smlouvu, která stanovuje i jiné, než zákonné podmínky v nároku na odstupné. Doporučili bychom Vám ověřit si existenci této smlouvy a případně si přečíst podmínky.

Z výše uvedených informací vyplývá, že za předpokladu, kdy není uzavřená žádná kolektivní smlouva, na jejímž základě by jste měl na odstupné nárok, ani se na něm nedomluvíte se zaměstnavatelem, a to v rámci písemné dohody o ukončení pracovního poměru, vše se bude řídit zákoníkem práce. V takovém případě Vám skutečně nárok na odstupné nevznikne.

Zároveň bychom Vás rádi upozornili na skutečnost, že pokud jste svému zaměstnavateli způsobil škodu z nedbalosti, může po Vás žádat náhradu škody ve výši 4,5 násobku Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku (dle § 257 odst. 2 zákoníku práce). Nicméně ze strany zaměstnavatele by bylo nutné prokázat, že škodu jste skutečně způsobil Vy.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny. ¨

Obecně by měl zaměstnavatel dbát na to, aby byly zaměstnancům zajištěny vhodné podmínky pro výkon zaměstnání.

Dle zákoníku práce a §101
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

Odebrání židlí, které byly do této chvíle standardem je dle našeho názoru minimálně zhoršení pracovních podmínek, ve Vašem případě možná i zdraví ohrožující situace.

Co se týče výpovědi a nároku na odstupné tak, jak se ptáte:

Když vezmeme v potaz pouze důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele týkající se zdravotního stavu, může dát zaměstnavatel výpověď z těchto důvodů:

- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§52 písm.d),

- pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§52 písm. e)

Všechny důvody, ze kterých může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, jsou uvedeny v §52 zákoníků práce.

Odstupné pak náleží, s ohledem na zdravotní problematiku, náleží:

…zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší….

Zaměstnanci, kterému je dána výpověď dle §52 písm. e) odstupné nenáleží.

Dostal-li byste tedy výpověď čistě z důvodu, že jste pozbyl zdravotní způsobilost pro výkon práce, na odstupné byste nárok neměl.

Na odstupné mají nárok také zaměstnanci, kteří jsou propuštěni na základě §52 pís. a – c.



V případě, že budete mít další dotazy, nás neváhejte kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Žádný konkrétní právní předpis, který by stanovoval, že zaměstnanec nesmí do zaměstnání nosit mobilní telefon, není. Na zákaz používání mobilního telefonu na pracovišti má tedy zaměstnavatel právo. Zaměstnavatel by měl však ukotvit základní pravidla chování na pracovišti v pracovním řádu nebo ve vnitřních předpisech.

Zákoník práce říká o vnitřním předpisu v §305 mimo jiné, že:

- nepřihlíží se k povinnostem zaměstnance stanoveným ve vnitřním předpisu, která by zkracovala jeho práva stanovená zákoníkem práce

- vnitřní předpis musí být vydán písemně a nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností

- vydává se zpravidla na dobu určitou, nejméně na dobu 1 roku

- vnitřní předpis je závazy pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance

- zaměstnavatel je povinen seznámit s ním zaměstnance do 15 dnů od vydání či změny

Co se pracovního řádu, o něm hovoří zákon v §306 takto:

- pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu; rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních přepisů

- nemůže obsahovat, která by zkracovala práva zaměstnance v rozporu se zákoníkem práce

- zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 jsou povinni pracovní řád vydat

- zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné.

Dožadujete se tedy seznámení s vnitřním předpisem, který stanovuje tento zákaz.

Co se pokut týče, zákon v § 346b jasně říká, že:

„Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.“

I kdyby bylo ujednání o pokutách součástí vnitřního předpisu, nepřihlíží se k němu, protože je v rozporu se zákonem a zkracuje práva zaměstnance.

I v této situaci se můžete, nebude-li zaměstnavatel přihlížet k těmto skutečnostem, oslovit místně příslušný inspektorát práce.

V případě, že budete mít další dotazy, nás neváhejte kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Předpokládáme, že ve Vašem dotazu prémiovou složkou mzdy myslíte tzv. pohyblivou složku mzdy. Pohyblivá složka mzdy je taková složka, která není pevně stanovena a nemusí být pravidelnou součástí mzdy.

Podmínky výplaty pohyblivé složky mzdy by měly být sjednány ve smlouvě (ať už v pracovní nebo kolektivní), stanoveny ve vnitřním předpisu, případně určeny v mzdovém výměru. Pokud je složka vymezena určitým rozpětím, může zaměstnavatel sám rozhodnout o konkrétní výši. Vždy však s ohledem na §16 Zákoníku práce, který hovoří o rovném zacházení se všemi zaměstnanci. Výši složky by měl být však schopen dostatečně odůvodnit.

Aby tedy zaměstnavatel zajistil rovný přístup k zaměstnancům, nemůže odměňovat zaměstnance netransparentně a bez jakýchkoli pravidel.

Doporučujeme tedy obrátit se na zaměstnavatele s tím, že požadujete vědět, podle jakých pravidel se řídí poskytování pohyblivé složky mzdy a ve kterém dokumentu je tento postup upraven, příp. zdůvodnění výše právě Vaší pohyblivé mzdy, resp. srážek z ní. Nebude-li ochoten, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, který dohlíží na dodržování pracovně právních vztahů a pracovních podmínek.

V případě, že budete mít další dotazy, nás neváhejte kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Zaměstnavatel má právo si svými vnitřními předpisy určit podmínky výkonu povolání včetně tzv. dresscodu, kam může být zahrnuta i barva vlasů. Zmiňujete, že máte ve smlouvě pouze předepsané oblečení, je však potřeba dbát na interní předpisy – zda se to někde nevyskytuje. Samozřejmě by měla takováto pravidla stanovena s ohledem na typ vykonávané práce. Tedy barva vlasů v případě, že se nepotkáváte se zákazníky, dodavateli apod. nedává stanovená barva vlasů příliš smysl. Obecně lze říct, že pokud to nepředstavuje nějaké zdravotní či hygienické riziko, neměla by být barva vlasů vůbec předmětem pracovního vztahu.

Nejvyšší soud ČR nevnímá porušení jakýchkoliv vnitřních předpisů jako porušení povinností vztahujících se k vykonávané práci, ale jako požadavků pro řádný výkon práce stanovené zaměstnavatelem. Tento důvod je jedním z možných důvodů výpovědi (konkrétně § 52 písm. f), nicméně je třeba brát v potaz oprávněnost požadavků zaměstnavatele. Jakákoliv případná výpověď by mohla být napadnuta a oprávněná. Kdyby došlo na spor ohledně oprávněnosti výpovědi, s největší pravděpodobností by Vám dal soud za pravdu.

V podstatě je tedy třeba nejprve projít, zda opravdu někde barva vlasů není stanovena, poté to porovnat s tím, zda je vůbec možné a odůvodnitelné mít požadavek na barvu vlasů (my se domníváme, že spíše ne, nicméně neznáme přesnou povahu Vaší práce). Poté je jen potřeba si ohlídat případnou výpověď. Co se týče dohody – u té je potřeba si dát největší pozor – zmíníme jen, že zaměstnanec (ani zaměstnavatel) nemá povinnost dohodu podepisovat a přistoupit na ní. U výpovědi ze strany zaměstnavatele je nutné, aby v ní byl uveden důvod, který spadá pod důvody uvedené v Zákoníku práce. Když bude uvedený důvod, máte možnost výpověď rozporovat nejprve přímo u zaměstnavatele, popř. u soudu. Závěrem ještě uvedeme, že v případě problému se zaměstnavatelem můžete obrátit na příslušný Inspektorát práce, který poskytuje poradenství a přijímá o podněty na porušování Zákoníku práce ze strany zaměstnavatele.

Kdybyste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Na podporu v nezaměstnanosti má dle zákona nárok uchazeč který:

a)získal v rozhodném období (které činí 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců
b)požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
c)ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
To, zda jste dala výpověď sama, není pro přiznání podpory v nezaměstnanosti relevantní, bude se však od toho odvíjet výše poskytnuté podpory.

Vzhledem k Vámi uvedenému věku by Vám měla být poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti v případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Výše podpory v nezaměstnanosti se pak stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání.

V případě, že budete mít další dotazy, nás neváhejte kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Pokusíme se Vám na Váš dotaz odpovědět a poskytnout Vám i bližší vysvětlení. Zaměstnavatel je ze zákona povinen nařídit dovolenou svému zaměstnanci, pokud tomu nestojí v cestě provozní důvody či osobní překážky na straně zaměstnance (nemocenská apod.) Ohledně dovolené z roku 2023, kdy jste nastoupila do pracovní neschopnosti, je možnost převedení dovolené v souladu se zákonem – byly zde překážky na straně zaměstnance, a tedy zaměstnavatel nemohl nařídit čerpání dovolené. Dovolená za rok 2023 se tedy převede, může však být pokrácena. Dlouhodobá pracovní neschopnost může vést ke krácení nároku na dovolenou, pokud celková doba nemoci přesáhla 20násobek týdenní pracovní doby (při plném úvazku by to mělo vycházet na 800 hodin – 20 týdnů). Nemoc v celkovém rozsahu delším než 800 hodin vede ke krácení dovolené. Zároveň je nutné mít odpracovaných v daném roce alespoň 12násobek týdenní doby (480 hodin – 12 týdnů). Odpracované roky zcela jasně splňujete, nicméně Vaše pracovní neschopnost trvala déle než 800 hodin, tím pádem by měla být nárok na dovolenou pokrácen. Výjimku však případně tvoří pracovní úraz – u něj se dovolená nekrátí.

Co se týče roku 2022. Nevyčerpanou dovolenou za rok 2022 měl zaměstnavatel určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, tj. převedená dovolená z roku 2022 musí být vyčerpána do konce roku 2023. Pokud zaměstnavatel sám neurčí čerpání dovolené do 30.6. následujícího kalendářního roku, tj. pro převedenou dovolenou z roku 2022 do 30. 6. 2023, může si termín čerpání určit zaměstnanec. Když nemůže být převedená dovolena vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku (do konce roku 2023) z důvodu Vaší pracovní neschopnosti, musí zaměstnavatel určit dobu čerpání převedené dovolené po skončení této překážky.

Ještě se pokusíme vše shrnout, a tak nějak jednodušeji odpovědět na Váš dotaz. Jelikož s Vámi chce zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, může dojít k nařízení čerpání převedené dovolené např. v průběhu výpovědní doby – to si určí sám zaměstnavatel. Ačkoliv ho můžete zkusit požádat o proplacení, je to na jeho rozhodnutí, nikoliv na Vašem. Kdyby k vyčerpání v průběhu výpovědní doby nedošlo nebo jste se dohodli na dřívějším ukončení bez výpovědní doby, měla by Vám být proplacena jak nevyčerpaná dovolená za rok 2023, tak i za rok 2022.

Pokud byste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Zákoník práce v §238 v odst. 1 a 2 hovoří o tom, že „Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé.“

Práce a pracoviště, o kterých paragraf mluví, jsou stanovena ve vyhlášce 180/2015 Sb. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-180

Současně zákon dále říká toto:

§239 „(1) Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.(3) Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zvláštního právního předpisu.“
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství je pak definován v zákoně o nemocenském pojištění.

Agentura práce je v pozici zaměstnavatele, na kterého se vztahuje stejně jako na jiné zaměstnavatele zákoník práce a z něj plynoucí povinnosti.

Jestliže jste tedy do této chvíle vykonávala práci, která je opravdu prací, kterou je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, měla by Vám agentura najít pozici, která bude vzhledem k Vašemu stavu vhodnější.

V případě, že budete mít další dotazy, nás neváhejte kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pokud chce zaměstnanec ukončit pracovní poměr, musí zaměstnavateli doručit písemnou výpověď. Ve výpovědi nemusí uvádět důvod, proč chce v zaměstnání skončit. Výpověď ale musí být opatřena jeho podpisem a zaměstnanec má zároveň povinnost zajistit její doručení zaměstnavateli. Zaměstnavatel na toto nemá povinnost jakkoli reagovat a ani posílat vyjádření.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výpovědní doba je dle Zákoníku práce dvouměsíční. S výjimkami vyplývajícími z § 51a. Některé společnosti mají v pracovní smlouvě výpovědní lhůtu delší, její délka však musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Ve Vašem případě je tak velmi důležité termín doručení zaměstnavateli, který byl až 1.12.2023. To znamená, že výpovědní doba skončí až 29.2.2024. V případě, že by nedošlo k dodržení výpovědní doby, má zaměstnavatel právo požadovat náhradu škody za neodpracované směny a neodjeté trasy.
Existuje ještě varianta dohody o rozvázání pracovního poměru. Může Váš manžel svého zaměstnavatele požádat o skončení pracovního poměru dohodou. Protože se jedná o dohodu, musí zaměstnavatel souhlasit. Pokud váš zaměstnavatel souhlasí, společně vyberete datum skončení pracovního poměru.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Nařízení vlády 590/2006 Sb. definuje okruh osobních překážek v práci. Jednou z nich je vyšetření nebo ošetření.

O této osobní překážce nařízení hovoří především kvůli náhradě mzdy a to takto:

„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).“

Na ošetření, vyšetření lékaře má zaměstnanec právo, a proto není a nemůže být omezena doba, kterou může čerpat. Jak je patrné výše, legislativa hovoří o době „nezbytně nutné“, která ovšem není zákonem přesně stanovena. Odvíjí se od celkové doby strávené u lékaře a cestě k lékaři a zpět do zaměstnání. Obecně však samozřejmě v pracovně – právních vztazích platí, že zaměstnanec je povinen chodit k lékaři mimo pracovní dobu, není-li to možné jinak.

V případě, že budete mít další dotazy, nás neváhejte kontaktovat zde, příp. se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Pokud byl na Vašeho zaměstnavatele prohlášen konkurz, přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s jeho majetkem i výkon práv a plnění povinností, které dosud dělal zaměstnavatel. Insolvenční správce také mimo jiné vystupuje vůči zaměstnancům jako zaměstnavatel, a to zahrnuje i uzavírání pracovních smluv a ukončování pracovního poměru se zaměstnanci (viz § 46 ins. zákona).

Pokud chcete ukončit pracovní poměr u tohoto zaměstnavatele, je tedy třeba se obrátit na insolvenčního správce zaměstnavatele. Kdo je insolvenčním správcem Vašeho zaměstnavatele, zjistíte případně z Insolvenčního rejstříku na www.justice.cz.

Pracovní poměr je třeba ukončit v souladu se zákoníkem práce, tj. lze ho ukončit dohodou, pokud s tím budou obě strany souhlasit, nebo výpovědí, zde je však třeba počítat s dvouměsíční výpovědní dobou. Případně je možné ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením, pokud Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů od konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jste vykonával práci, např. pokud by Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu za měsíc listopad, okamžitě zrušit pracovní poměr můžete 16. ledna následujícího roku.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Nejprve se chceme omluvit za pozdější odpověď z důvodů čerpání dovolených v průběhu vánočního období. Z toho, co uvádíte, se nedomníváme, že by zaměstnavatel získal možnost Vás vyhodit ze zaměstnání. Výpověď z pracovního poměru může být zaměstnanci dána jen ze zákonem stanovených důvodů (ty můžete najít v § 52 Zákoníku práce). To, že odejdete dříve z vánočního večírku, rozhodně není zákonným důvodem. Vánoční večírek pak ani nijak nesouvisí s plněním či výkonem pracovních povinností a nelze z toho tedy vyvozovat takové následky jako je výpověď.

Teoreticky je možné, že by Vás zaměstnavatel zkusil vyhodit na základě toho, že jste odešli dřív z práce. Nicméně ani to není důvod pro výpověď, ale maximálně pro vytýkací dopis. A zároveň byste např. společně s několika svědky nejspíš mohl dokázat, že se jednalo o ústní domluvu, se kterou zaměstnavatel sám souhlasil.

Kdybyste tedy náhodou obdržel písemnou výpověď (ze zákona je nutné jí obdržet písemně), mějte na mysli, že v ní musí být také uveden zákonný důvod. Jelikož Váš zaměstnavatel nebude mít nejspíš možnost prokázat žádný z těchto důvodů, můžete z pozice zaměstnance namítnout neplatnost této výpovědi. Jediné, na co je potřeba si dát pozor, je případný podpis dohody o ukončení pracovního poměru. Dohoda ze zákona nemusí obsahovat důvody a bere se, že pokud je podepsána, jde o oboustranný dobrovolný počin obou stran (zaměstnance i zaměstnavatele).

Snad Vám takto odpověď bude stačit. V případě, že byste měl nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Pokud se na zpětném odvolání výpovědi společně dohodnete se svým zaměstnavatele, tak by to jistě šlo, nicméně se obáváme, že zaměstnavatel s tím souhlasit nebude, protože by to bylo pro něj nevýhodné (platba odstupného). Jednostranné odvolání výpovědi možné není.

Zároveň je skvělé, že jste uspěl na více výběrových řízení a můžete si tak vybrat zaměstnání, které se Vám bude nejvíce líbit. Přejeme mnoho pracovních úspěchů.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.



S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zákoník práce uvádí velmi omezené možnosti, kdy může pracovní poměr skončit prakticky okamžitě.
Jedná se o:
1) neprodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou,
2) zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Předpokládáme, že už zkušební dobu máte za sebou a smlouva vám v dohledné době nekončí, takže zbývají pouze 2 varianty.
3) dohoda se zaměstnavatelem o skončení pracovního poměru ke konkrétnímu datu bez výpovědní doby nebo
4) okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem- jsou jen 2 důvody a velice přísné podmínky- § 56 zákoníku práce (Pro platné okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem jsou v § 56 ZP taxativně stanoveny pouze dva důvody, a to zdravotní důvody a nevyplacení mzdy nebo platu.)
Nepřipadá tak v úvahu, aby zaměstnanec použil pro okamžité zrušení jiný důvod, anebo dokonce žádný důvod. To je velký rozdíl oproti výpovědi z pracovního poměru, kdy může dát zaměstnanec výpověď z jakýchkoliv důvodů, nebo bez udání důvodů, ale je potřeba dodržet dvouměsíční výpovědní dobu.
Doporučujeme tedy zkusit se s Vaším současným zaměstnavatelem domluvit na předčasném ukončení pracovního poměru.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Za dobu čerpání mateřské Vám nárok na dovolenou vzniká, nicméně v průběhu rodičovské dovolené Vám nenáleží žádné dny dovolené, protože rodičovská se nepovažuje za výkon práce. Ačkoliv jste v době rodičovské dovolené zaměstnaná, nevykonáváte práci, přičemž zákoník práce zmiňuje, že dovolená náleží za vykonanou práci. Je to podobné jako např. při dlouhodobé nemocenské, kdy se dovolená krátí. Aby v daném roce mohl vzniknout nárok na nějakou dovolenou, musí být odpracovány nejméně 60 dnů v roce. Což v případě čerpání rodičovské dovolené není.

Nicméně nevyčerpaná dovolená za rok, kdy jste nastoupila na dovolenou (společně se započtenou mateřskou) Vám náleží a můžete s ní navázat přímo na skončení rodičovské. Proplatit Vám tyto dny zaměstnavatel reálně nemůže, neboť to zákon neumožňuje. Proplacení dovolené je možné jen a pouze při skončení pracovního poměru.

Pokud byste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.
V první řadě Vás musíme upozornit na to, že tým naší internetové poradny je složen ze sociálních pracovníků nikoli právníků, naše rada, resp. předané informace budou vycházet z našich zkušeností a platných právních norem.

K Vašemu dotazu:
Podle zákoníku práce § 271k je pracovním úrazem „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“

Jako pracovní úraz se též posuzuje úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Naopak pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil při cestě do zaměstnání a zpět.

Rozhodnutí o uznání či neuznání pracovního úrazu je zcela v kompetenci zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, a to na základě § 105 zákoníku práce. Nedojde-li ke shodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při uznání pracovního úrazu, situaci je možné řešit soudní cestou.

Vzhledem k tomu, že k Vašemu úrazu došlo, jak píšete, při polední pauze, pravděpodobně tak tedy nevznikl při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním a zaměstnavatel ho tedy jako pracovní úraz nevyhodnotí, protože neodpovídá zákonem dané definici.

V případě jakéhokoli dalšího dotazu nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Předně je třeba uvést, že zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby (viz § 35, odst. 4 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.), pracovní neschopnost je překážka v práci na straně zaměstnance. Tj. např. pokud byla sjednána 3měsíční zkušební doba a zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. září, zkušební doba by trvala do konce listopadu. Pokud je však tento zaměstnanec např. během listopadu 14 dní v pracovní neschopnosti, zkušební doba se prodlužuje o těchto 14 dní, tj. pracovní poměr ve zkušební době může být ukončen i např. 8. prosince.

V § 66 zákoníku práce je pak stanoveno:

(1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.

(2) Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

V pracovní neschopnosti můžete tedy být tak dlouho, jak to vyžaduje Váš zdravotní stav, o skončení pracovní neschopnosti rozhoduje lékař. Dokud jste v pracovní neschopnosti, nemůžete se stát uchazečem o zaměstnání na Úřadě práce. Až po ukončení pracovní neschopnosti se můžete jít nechat zaevidovat na Úřad práce jako uchazeč o zaměstnání.

Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, je třeba, aby uchazeč o zaměstnání získal v předchozích 2 letech alespoň 12 měsíců důchodového pojištění (tj. např. byl zaměstnán, ale započítávají se i náhradní doby např. pracovní neschopnost). Výše podpory v nezaměstnanosti se pak počítá z průměrného čistého výdělku z posledního zaměstnání. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti jen 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Návštěva lékaře je tzv. jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance, a zaměstnavatel je povinen Vám poskytnout volno za účelem návštěvy lékaře, obvykle Vám vznikne i nárok na mzdu za dobu návštěvy lékaře. Toto vyplývá z § 199 zákoníku práce, kde je uvedeno: Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku.

Co jsou tzv. jiné důležité osobní překážky v práci je pak vyjmenováno v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kde je uvedeno v bodu 1. Vyšetření nebo ošetření:
a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

Pokud o návštěvě lékaře víte dopředu, je nutné o tom zaměstnavatele informovat. Nevíme, jakou roli v tom hraje Vaše účetní, obvykle je třeba o tom informovat nadřízeného pracovníka. Obvykle pak zaměstnavatel vydává formulář propustky, kterou Vám lékař potvrdí. Pokud v tomto směru nejsou poměry na pracovišti vstřícné (a Vaše zdraví je samozřejmě důležitější než požadavky zaměstnavatele), je vhodné informovat zaměstnavatele předem písemně a propustku můžete případně najít na internetu, když zadáte do vyhledávače „propustka k lékaři ke stažení“, abyste měla doklad, že jste skutečně část pracovní doby strávila u lékaře.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Bohužel z informací uvedených ve Vašem dotazu nejsme schopni Vám přesně odpovědět.

Zmiňujete, že jste nebyla v podstatě 3 dny v práci, za tyto dny jste však ani nebyla uznána pracovně neschopnou, protože k lékaři jste šla až 4. den, kdy Vám vystavil pracovní neschopnost. Předpokládáme, že jste byla 3 uvedené dny omluvena, jednalo se tedy nejspíš o neplacené volno??, za které Vám nenáleží ani mzda (resp. odměna z dohody). A zároveň jste v tomto období nesplnila fond pracovní doby.

Toto by však nemělo souviset s výpočtem výše náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti, tj. od 4. dne, kdy Vám byla vystavena pracovní neschopnost. Výše této náhrady se počítá z průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí, tj. hrubý výdělek vydělený počtem odpracovaných hodin. Tento průměrný výdělek se ještě určitým způsobem upravuje, tzv. redukuje. A je stanoveno, že náhrada mzdy (resp. odměny z dohody) náleží ve výši 60% z průměrného výdělku.

Bez podrobnějších informací Vám bohužel nejsme schopni sdělit bližší informace. Pouze pro úplnost uvádíme, že Váš výdělek musí být u dohody o pracovní činnosti vyšší než 4.000 Kč měsíčně, tj. hranice výdělku, kdy se odvádí sociální a zdravotní pojištění, a tedy v případě pracovní neschopnosti Vám vzniká nárok na náhradu mzdy (odměny) a nemocenskou.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den.

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Ano. Podle našeho názoru situaci rozumíte správně – jestliže Vám pracovní poměr skončil k 6. 9. 2023, máte bezesporu nárok na uhrazení mzdy za těchto 6 odpracovaných dní. Dle Vámi uvedených informací byla Vám uhrazená částka 20 000 Kč dle dohody odstupným.

Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci.

Mzda je ze zákona splatná do konce měsíce následujícího po vykonání práce.

Jestliže vám zaměstnavatel nevyplatí do data splatnosti mzdu, vyzvěte ho k nápravě. Žádost o vyplacení mzdy sepište písemněa psaní zašlete na adresu zaměstnavatele. Doporučujeme dopis zaslat doporučeně, abyste měla jistotu, že si zaměstnavatel psaní převzal. Neuhradí-li Vám mzdu, můžete se následně samozřejmě obrátit na soud.
Co se pojištění týče, zaměstnavatel plní za zaměstnance oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně a je povinen včas a ve správné výši odvádět pojistné. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance (tj. den ukončení dle pracovní smlouvy). Dle Vašich informací skončil pracovní poměr 6. 9. 2023 tudíž měl zaměstnavatel pojistné hradit do tohoto data. Znamená to pro Vás to, že do 6. 9. 2023 za Vás nebylo hrazené povinné zdravotní pojištění a na pojišťovně Vám tak pravděpodobně vznikl dluh. Jak již ale bylo zmíněno, zaměstnavatel je ten, kdo je povinen hradit za Vás pojistné ve chvíli, kdy jste jeho zaměstnancem, což jste do 6. 9. 2023 ještě byla. Doporučujeme obrátit se na pojišťovnu a doložit dohodu o rozvázání pracovního poměru, ze které je tato informace zřejmá.

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

§34 občanského zákoníku říká, že „závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem“

Otázkou ve Vašem případě tedy není, zda máte příjem danit, ale spíše, zda je Vaše výdělečná činnost dle zákona legální. Z Vašeho dotazu nevyplývá, jakým způsobem jste/budete zaměstnaná?

Jestliže pracujete a práci budete vykonávat „na černo“, tedy bez platné smlouvy, dohody, bude příjem neoficiální a tedy nepřiznaný a tím pádem nedanitelný. Budete však porušovat zákon.

Ve chvíli, kdy dovršíte věk 15 let a budete mít ukončenou povinnou školní docházku, může s Vámi zaměstnavatel podepsat pracovní smlouvu či dohodu o provedení práce, činnosti a tyto výdělky se pak samozřejmě podle určitých pravidel daní.

Další možností ve Vašem případě (píšete-li o učení, překládání) je možnost podnikání. U osob mladších 18 let je však nutný souhlas alespoň jednoho zákonného zástupce. K platnosti souhlasu je také třeba dodat přivolení soudu.

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Podle Zákon č. 262/2006 Sb. § 66, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží.
Je potřeba tedy sepsat výpověď, podepsat ji a buď ji zaměstnavateli zaslat poštou, doporučeně s dodejkou nebo ji osobně přinést do zaměstnání s tím, k jakému dni má chcete pracovní poměr ukončit..
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.

Čerpání dovolené upravuje zákoník práce. Dle § 222, odst. 4 Zákoníku práce: „Zaměstnanec je POVINEN VRÁTIT vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.“

Otázky, proč Vám zaměstnavatel nestrhl peníze za tři dny dovolené byste měla směřovat spíše své mzdové účetní. Avšak dle toho, co uvádíte, zaměstnavatel pravděpodobně při podání výpovědi nemohl vědět, že půjdete marodit a na jak dlouho. Tedy nemohl dopředu vědět, kolik dnů ještě do skončení pracovního poměru odpracujete. Dále také předpokládáme, že za měsíce srpen a září Vám vyplácela nemocenské OSSZ, takže zaměstnavatel Vám poté neměl z čeho peníze srazit. Dále bez Vašeho souhlasu není možné, aby Vám zaměstnavatel peníze strhl.

Takže abychom odpověděli na Vaši otázku, zda má zaměstnavatel právo po Vás peníze za vyplacenou dovolenou vymáhat, ano má.

Věříme, že Vám naše odpověď pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli znovu obrátit buď zde, nebo na našem telefonním čísle 608 962 163.

S přáním pěkného dne

Tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Pracovní poměr musí být dle Zákoníku práce ukončen písemně. Jakákoliv ústní domluva nemusí být brána jako závazná, protože nesplňuje zákonné podmínky pro ukončení pracovního poměru. Nevíme, o jakém formuláři přesně mluvíte, každopádně musí dojít k podání písemné výpovědi nebo k podepsání dohody o ukončení pracovního poměru – a to oběma stranami. Podepsání dohody nelze ani od jedné strany vynucovat, protože jde pořád o dohodu, a jejich podpis je vždy dobrovolný. Pokud pak zaměstnavatel nesouhlasí s podpisem dohody (u které se může sjednat dřívější datum výpovědní lhůty), je nutné, aby zaměstnanec (Váš přítel) dal písemnou výpověď a nechal si buď podepsat její převzetí nebo jí zaslal jako doporučený dopis (aby byla výpověď platná, musí být doručena druhé straně). Za určitých okolností je nevýhodou výpovědi zaměstnance to, že musí být dodržena výpovědní lhůta, která je sjednaná v pracovní smlouvě (popř. daná zákonem). Bohužel tedy nejde brát původní ústní dohodu za závaznou.

Nejsme si jisti, proč zmiňujete lékařskou prohlídku a ukončení smlouvy ze strany šéfové, když je v dotazu zároveň uvedeno, že po Vašem příteli chce, aby tam byl ještě další dva měsíce. Pokud jeho vedoucí vyžaduje dodržení výpovědní lhůty, nejspíš mu sama nedá okamžité ukončení pracovního poměru.

Z právního hlediska by se však zaměstnanec měl podrobit vstupní prohlídce v den, ke kterému je sjednán pracovní poměr. Pokud k prohlídce nedojde, může se na zaměstnance pohlížet jako na zdravotně nezpůsobilého práci konat. Není to však o důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, ale ke klasické výpovědi s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Na druhou stranu, pokud by Váš partner získal lékařský posudek o tom, že není možné, aby nadále vykonával dosavadní práci, může on sám podat okamžité zrušení pracovního poměru (opět písemně). K tomu je ale nutné splnit také zákonnou podmínku, že zaměstnavatel ve lhůtě 15 dnů od předložení posudku nenabídne nezpůsobilému zaměstnanci náhradní místo.

Pokud byste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Jednoznačná odpověď na Vaši otázku je problematická. Zákon umožňuje zaměstnavateli kontrolovat, zda nejsou jeho zaměstnanci pod vlivem alkoholu, paradoxně není možné, aby nařizoval tuto kontrolu hromadně. Zaměstnanec se pak musí kontrole podrobit, když se jí nepodrobí nahlíží se na něj pak jako by pod vlivem alkoholu byl – to pak může vést i k výpovědi z práce. Problém ze strany zaměstnavatele však nastává, pokud Vám dává dýchnout bez důvodného podezření. Toto důvodné podezření je základní podmínkou, díky které je nárok zaměstnavatele naprosto oprávněný. Pokud zaměstnavatel zjevný důvod nemá, můžete se bránit, že jeho kontroly jsou v rozporu s právními předpisy. Kdyby neexistovalo důvodné podezření, mohlo by se na věc pohlížet jako na tzv. „bossing“ (šikana zaměstnance na pracovišti vedoucím pracovníkem). Nevíme, kdo kontrolu provádí, ale v první řadě je vhodné zajít za Vaším vedením či personálním oddělením a můžete se pokusit celý problém řešit uvnitř firmy – třeba se některé věci vyjasní. Kdyby to nebylo možné, určitě máte možnost se obrátit s nějakým podnětem i na Inspektorát práce, který věc prošetří a následně může udělit zaměstnavateli sankci, když zjistí pochybení a jednání v rozporu se Zákoníkem práce či dalších právních předpisů. Inspektorát práce se na základě písemného podnětu musí stížností zabývat.

Doufáme, že Vás naše odpověď alespoň nějak navede a podaří se situaci v poklidu vyřešit. Pokud byste měl nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Podle zákoníku práce zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Bohužel 15. kalendářní den Vám zaměstnavatel už může doručit vyrozumění o zrušení pracovního poměru. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Důvody vedoucí ke zrušení není třeba zaměstnanci sdělovat a pracovní doba skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je jednostranný právní úkon, Vy tedy nic podepisovat nebudete. V prvních 14 dnech nemoci platí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne přebírá placení nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

Tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboli Vámi zmíněná renta za úraz, je upravena a definována v zákoníku práce:

„Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu…

Účelem této náhrady je kompenzace ztráty na výdělku zaměstnance po dobu po skončení pracovní neschopnosti. Pokud tedy zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti nedosahuje (vlivem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) takového výdělku, jako před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je cílem mu výdělek dorovnat, jako by k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání nedošlo.“

Zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Případné odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci. K odškodnění zaměstnance je zodpovědný zaměstnavatel.

Ve věcech odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání vystupuje na straně zaměstnavatele do této záležitosti zpravidla další subjekt, tj. pojišťovna. V České republice jsou ze zákona oprávněny zajišťovat povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu a s ním spojené plnění pouze 2 subjekty – Generali Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group.

Když zmiňujete, že pojišťovna Vám neuznala na rentu nárok, předpokládáme, že šlo o jednu z výše zmíněných pojišťoven.

Pro nárok, dle informací na webových stránkách pojišťoven a zároveň i definice této náhrady v zákoníku práce, by měl být relevantní průměrný výdělek a jeho případné snížení, nikoli to, zda zůstáváte na stejné pracovní pozici. Průměrným výdělkem zaměstnance se pak rozumí průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

Otázkou však zůstává, jak často Vám byly vypláceny prémie, které zmiňujete; zda jsou nárokové a je zaměstnavatelem doložitelné, že pracovníci, kteří obsluhují linku, dosahují vyšších prémií. Je možné, že v rozhodném období vyplaceny nebyly a tak dle doložených výdělků situace vypadá tak, že příjem máte stejný.

Zkuste si, je-li to možné, se zaměstnavatelem nad situaci sednout, projít společně rozhodnutí pojišťovny. Zaměstnavatel je ten, který potvrzuje Váš příjem a který je schopen doložit snížení Vašeho příjmu v důsledku pracovního úrazu.

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Váš dotaz obsahuje několik otázek, odpovíme na ně tedy postupně:

Dovolená
Dle zákoníku práce mají zaměstnanci v soukromém sektoru nárok na 4 týdny dovolené, ve státním na 5 týdnů a pedagogičtí pracovníci na 8 týdnu dovolené za kalendářní rok. V roce 2021 se změnila pravidla pro výpočet dovolené. Dovolená se počítá nyní v hodinách. Pro vás to nicméně znamená, že počet dní dovolené, na kterou máte nárok, je stále stejný. Jestliže máte tedy nárok na 4 týdny dovolené, tj. 20 dní, je to stejné bez ohledu na výši úvazku. Při převodu na hodiny bude samozřejmě počet hodin dovolené jiný, než u zaměstnanců, kteří pracují 40 h týdně. Jeden den Vaší dovolené je 6 hodin, jeden den dovolené zaměstnance pracujícího na celý úvazek je 8 hodin. Stále je to ale jeden pracovní den.

Daně a zákonné odvody na zdravotní a sociální pojištění
Ani zde se nic nemění. Daně a odvody se odvádějí vždy. Nezáleží zde na výši úvazku. Odvody jsou dané procentuálně a odvíjí se od výše příjmu. U zaměstnance pracujícího na zkrácený úvazek nebo pracovní dohodu s hrubou mzdou nižší, než činí aktuální minimální mzda, se provádí dopočet do minima, pokud není např. státním pojištěncem nebo nemá více rozhodných příjmů. Dopočet do minima jde přitom na vrub zaměstnance, zaměstnavatel odvádí na zdravotní pojištění 9 % ze skutečného vyměřovacího základu. Minimální mzda v roce 2023 je 17 300 Kč.

Přesčasy
S prací přes čas je to v případě zkráceného úvazku trochu komplikovanější. Zákoník práce říká, že:

„…prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit…“

Práci přes čas Vám jako zaměstnanci s kratší pracovní dobou zaměstnavatel nemůže nařídit. Současně se u Vás jako práce přes čas ale bere až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. To však není pracovní doba stanovená pracovní smlouvou, ale zákoníkem práce. Týdenní pracovní doba stanovená zákoníkem práce je 40 h. Ve Vašem případě – 6 h v týdnu nad rámec, se tedy nejedná o práci přesčas.

Ve Vašem případě tedy rozhodně nedoporučujeme pracovat nad rámec své pracovní doby dle pracovní smlouvy.

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Práce u pedagogických pracovníků (tedy i vychovatelů ve ŠD) je jako u všech ostatních zaměstnanců stanovena na 40 hodin týdně (pokud nemají zkrácený úvazek), nicméně u pedagogických pracovníků zahrnuje dobu přímé pedagogické práce a dobu práce související s přímou pedagogickou činností (jinak řečeno nepřímá ped. práce). Mzdu dostávají za celý úvazek, který zahrnuje přímou i nepřímou pedagogickou práci.

V zákoně o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb., § 22a, odst. 2 uvedeno: Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

Pokud vykonává pedagogický pracovník jinou práci než výše uvedenou, vykonává ji v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí (viz § 22a, odst. 3 výše uvedeného zákona).

Nicméně je vlastně na zaměstnavateli, v jakém rozsahu určí, že zaměstnanec musí být přítomen na pracovišti, pokud je to v souladu se zákoníkem práce, a tedy i v jakém rozsahu si může zaměstnanec udělat svoji práci např. mimo své pracoviště. Zaměstnavatel může tedy určit, že i pedagogický pracovník musí být na pracovišti po celou dobu pracovní doby (tj. v průměru 40 hod. týdně)

V nařízení vlády č. 75/2005 Sb. je pak uvedeno, kolik hodin může týdně zahrnovat přímá pedagogická práce, u vychovatelů v družině to je 28 až 30 hodin týdně, zbytek pak připadá na práci související s přímou pedagogickou činností.

Co lze považovat za práce související s přímou pedagogickou činností je pak uvedeno ve vyhlášce č. 263/2007 Sb., § 3, mezi tyto činnosti patří např. dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a spolupráce se zákonnými zástupci.

Domníváme se, že není pravda, že v době tzv. nepřímé pedagogické práce pracujete zadarmo. Předpokládáme, že pouze došlo k jinému rozvržení Vaší pracovní doby, resp. zaměstnavatel po Vás žádá, abyste část doby připadající na práci související s přímou pedagogickou činností trávila dohledem v šatně. Rozumíme, že se ve Vašem případě jedná o nepříjemnou změnu, ale zaměstnavatel má zřejmě právo takto Vám pracovní dobu určit. Pokud Vaše celková pracovní doba nepřekračuje Váš pracovní úvazek, je v pořádku rozvržení přímé práce a tzv. práce související s přímou pedagogickou činností, nebo pracovní smlouva jinak neodporuje výše uvedenému, je požadavek zaměstnavatele pravděpodobně oprávněný.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.

Tím, že jste se na Úřadu práce ČR evidovala do evidence uchazečů o zaměstnání, zavázala jste se k plnění povinností, které s tím souvisí. Jendou z těchto povinností je dodržování termínů schůzek, které Vám byly předem stanoveny. Samozřejmě se může stát, že člověk z nejrůznějších důvodů na schůzku zapomene. Ve svém dotaze uvádíte, že jste se ze schůzky omluvila se zpožděním. Správní řízení se většinou zahajuje přímo ten den, kdy měla schůzka proběhnout, což může znamenat, že v době Vaší omluvy už bylo správní řízení zahájeno.

Zároveň je nutné upozornit, že celý proces má svá pravidla, která musí být dodržena. Jedním z nich je i možnost se k celé situaci vyjádřit. Doporučujeme tuto možnost využít a vysvětlit, z jakého důvodu došlo k promeškání sjednaného termínu. Současně bude hodnocen i průběh Vaší spolupráce se zprostředkovatelkou, aktivita při hledání zaměstnání, účast na vzdělávacích akcích ÚP atp. Následně bude nutné vyčkat na rozhodnutí ÚP. Pokud rozhodne o Vašem vyřazení z evidence, po uplynutí doby (obvykle 6 měsíců) se můžete znovu evidovat do evidence uchazečů o zaměstnání. Ve chvíli, kdy s rozhodnutím ÚP nebudete souhlasit, můžete ve lhůtě 15 dnů podat odvolání, kde zdůvodníte, proč s rozhodnutím nesouhlasíte.

Rádi bychom Vás upozornili na to, že v rámci správního řízení se nebere v úvahu trestní rejstřík, užívání návykových látek či pobírání sociálních dávek.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Odvody na zdravotním a sociálním pojištění se ze zaměstnání na dohodu o provedení práce odvádějí pouze při překročení výše výdělku 10 000 Kč měsíčně. Jelikož u částky nižší než 10 000 Kč neodvádíte sociální pojištění, tak se Vám na důchod nic počítat nebude. U dohody o provedení práce dochází pouze ke stržení daně ve výši 15 %, jestliže ale podepíšete prohlášení k dani, uplatní se daňová sleva na poplatníka. Pokud překročíte částku 10 000 Kč za měsíc, musela byste odvádět 4,5 % zdravotního pojištění a 6,5 % sociálního pojištění.
Ve Vašem případě za Vás zdravotní pojištění neplatí zaměstnavatel, tudíž byste si ho měla odvádět sama. Osoby bez zdanitelných příjmů si platí zdravotní pojištění vypočtené z minimální mzdy, což od 1. 1. 2023 činí 2 3336 Kč měsíčně. Jakmile není zdravotní pojištění řádně a včas uhrazeno, připočítávají se za každý kalendářní den existence dluhu penále ve výši 0,0322 % dlužné částky. Zdravotní pojišťovny však nemají povinnost o vzniku dluhu informovat. Doporučujeme tedy, abyste si dávala pozor na částku, kterou máte správně odvádět.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zkušební doba slouží k tomu, aby si zaměstnanec i zaměstnavatel mohli ověřit, zda jim vzájemná spolupráce bude vyhovovat. Pokud tomu tak nebude, je oběma stranám umožněno během zkušební doby pracovní poměr rychle a bez uvádění důvodů ukončit.
Je důležité zmínit, že neexistuje povinnost zkušební doby. Jinými slovy, zaměstnavatel nemusí trvat na tom, že v pracovní smlouvě s vámi zkušební dobu sjedná.
Zkušební doba a nemocenská má svá specifika. Po dobu pracovní neschopnosti máte částečnou ochranu před ukončením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel nesmí prvních 14 dní nemoci váš pracovní poměr ukončit.
Od 15. dne nemoci již zaměstnavatel může váš pracovní poměr skončit.
Pokud ve zkušební době onemocníte a jste v pracovní neschopnosti v délce 14 dnů, o tuto dobu se vaše zkušební doba prodlužuje.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Nejprve bude zapotřebí prokázat, kolik hodin jste v daném měsíci skutečně odpracoval (např. doložením přehledu směn, výkazu práce, elektronickou evidencí atp.). Z Vašeho dotazu není jasné, zda jste tuto situaci se zaměstnavatelem již řešil. Bylo by vhodné ho na to upozornit a zkusit se s ním osobně domluvit. Pokud domluva není možná, doporučujeme zaměstnavatele písemně vyzvat k úhradě rozdílu mzdy. K výzvě odkažte na dokument, který prokazuje skutečně odpracované hodiny.

Pokud byste dorovnání za odpracované hodiny neobdržel, můžete se svých peněz domáhat soudní cestou. Nejprve je nutné zaměstnavateli zaslat předžalobní výzvu. V případě, že i tak nedojde k dorovnání mzdy, můžete podat okresnímu soudu (dle sídla firmy) návrh na vydání platebního rozkazu. Mezi předžalobní výzvou a návrhem na vydání platebního rozkazu musí být dodržena sedmidenní lhůta, která se začíná počítat od převzetí předžalobní výzvy. Zároveň je nutné si uschovat podací lístky ze zaslaných dopisů zaměstnavateli.

Pokud máte ještě nějaké nejasnosti či dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, prostřednictvím e-mailu: poradna@chsd.cz nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Daňový bonus vzniklý uplatněním daňového zvýhodnění na dítě měsíčně platí stát nikoli zaměstnavatel. Je pravda, že ve chvíli, kdy vyplácí zaměstnavatel mzdu, hradí vzniklý bonus ze svých prostředků. To je jeho zákonná povinnost, která vyplývá ze zákona o daních z příjmu, §35d odst. 5:
„O vyplacený měsíční daňový bonus plátce daně sníží odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. Pokud nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, plátce daně je povinen vyplatit měsíční daňový bonus nebo jeho část poplatníkovi z vlastních finančních prostředků. O tyto částky sníží odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Vznikne-li na základě tohoto požadavku vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně plátci daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti.“

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Vy, jako zaměstnanec, máte právo podat výpověď ze zaměstnání i v době své pracovní neschopnosti.
Výpověď ze strany zaměstnance musí být vždy písemná s vlastnoručním podpisem. Nepostačí proto pouze přijít za svým současným zaměstnavatelem a ústně mu oznámit, že končíte. K takové výpovědi by se vůbec nepřihlíželo.
Na rozdíl od zaměstnavatele, který musí vždy přesně uvést důvod výpovědi, vy můžete podat výpověď z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez jeho uvedení. Musí z ní být zřejmé, kdy a kdo ji podává a komu je adresována.
Výpovědní doba jakékoliv délky začíná běžet první den kalendářního měsíce, který následuje po doručení Vaší výpovědi. Tedy je možné výpověď zaměstnavateli zaslat kdykoli, ale výpovědní doba se rozběhne až od 1. dne následujícího měsíce.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Jak asi víte, zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, tj. mimo jiné v době mateřské nebo rodičovské dovolené (viz § 53 zákoníku práce č. 262/2006 Sb.). Z toho usuzujeme, že Váš pracovní poměr musel být ukončen dohodou, což je dvoustranný akt, a pokud jste tedy dohodu nepodepsala Vy, musel ji za Vás podepsat někdo jiný.

Dále v souvislosti se skončením pracovního poměru máte obdržet určité dokumenty: zaměstnavatel je povinen Vám vydat minimálně potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) a evidenční list důchodového pojištění, příp. potvrzení o zdanitelných příjmech. Předpokládáme, že tyto dokumenty jste také neobdržela.

Pokud se tedy stalo, že opravdu někdo zfalšoval Váš podpis, nedošlo tedy k řádnému skončení pracovního poměru, můžete se obrátit s podnětem na místně příslušný oblastní inspektorát práce, více informací naleznete na https://www.suip.cz/#inspektoraty. Inspektorát práce má povinnost se každým podnětem zabývat a písemně informovat o výsledku kontroly, ale neřeší přímo spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Dále můžete podat na Policii trestní oznámení, nejlépe písemně s vylíčením všech odpovídajících skutečností. Zfalšování podpisu sice není samo o sobě trestným činem, ale může být prostředkem ke spáchání trestného činu, pokud např. slouží k nějakému neoprávněnému prospěchu.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Hezký den,

děkujeme za využití služeb naší internetové poradny.

Dle platné legislativy (nařízení vlády 590/2006 Sb.) lze popsat situace, pří kterých je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnou volno – v některých případech i s náhradou mzdy.

Jedná se o:

Stěhování – max. 2 dny; v případě, že je to stěhování kvůli požadavku zaměstnavatele, náleží Vám i náhrada mzdy
Vyhledávání nového pracovního místa jste-li ve výpovědní lhůtě – půl den v týdnu
Komplikace v dopravě
Výkon veřejné funkce – max. 20 dní za rok
Výkon občanské povinnosti
Svatba – 2 dny volna, z toho 1 s náhradou mzdy
Narození dítěte – na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy
Vyšetření u lékaře
Doprovod – rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, dítěte do specializovaného pracoviště nebo školského a poradenského zařízení
Úmrtí v rodině; pohřeb spoluzaměstnance
V ostatních případech, které nejsou uvedené, je pouze na uvážení zaměstnavatele a na základě vzájemné dohody, zda neplacené volno poskytne.

V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat zde, nebo se objednat na osobní schůzku na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.

S přáním hezkého dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Na začátku bychom rádi upřesnili, že přesčas je práce nad rámec týdenní pracovní doby, který Vám zaměstnavatel podle zákoníku práce může nařídit, ale pouze za předpokladu, že se jedná o výjimečnou situaci (vážné provozní důvody). Zákon blíže nespecifikuje, co je považováno za vážné provozní důvody. Zároveň je nezbytné, aby to zaměstnavatel předem zaměstnanci oznámil. Podrobnější ujednání je stanoveno např. v pracovním řádu nebo jiné interní směrnici, kde by mělo být uvedeno, kdy se jedná o práci přesčas a jakým způsobem (ústně/písemně) o tom zaměstnavatel musí zaměstnance informovat. Zaměstnavatel může nařídit zaměstnanci práci přesčas, ale pouze v rozsahu zákonných limitů – tj. 8 hodin týdně a 150 hodin za rok.

Ve chvíli, kdy vytýkací dopis odmítnete převzít, zaměstnavatel Vám ho s největší pravděpodobností pošle doporučeně na adresu bydliště. Pokud s vytýkacím dopisem nesouhlasíte, doporučujeme to písemně uvést při jeho převzetí. Zároveň by bylo vhodné na něj písemně reagovat a odůvodnit, proč s uvedeným obsahem nesouhlasíte. Písemné vyjádření můžete předat zaměstnavateli osobně nebo zaslat doporučeně poštou.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Výpověď ze zaměstnání podléhá zákonným důvodům, výjimkou je však ukončení pracovního poměru dohodou – dohoda je o tom, že dobrovolně podepíšou obě strany ukončení pracovního poměru a důvod ani nic jiného se řešit nemusí. Když jde o klasickou výpověď, jediný zákonný důvod, který by mohl zaměstnavatel v tomto případě využít, je nejspíš pozbytí zdravotní způsobilosti. Tomu by však měla předcházet lékařská prohlídka přes pracovního lékaře, popř. obvodního, který by Vaši zdravotní způsobilost posuzoval. Nevíme, kde pracujete, ale dokážeme si nejspíš představit nějaká zaměstnání, kde by toto mohlo způsobovat problém především s ohledem na dodržení BOZP. Nově je i ve vyhlášce, která souvisí s posuzováním zdravotní způsobilosti doplněna např. morbidní obezita s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40, která může vylučovat zdravotní způsobilost k práci. Sám o sobě by však tento problém neměl být důvodem pro výpověď, je však třeba brát v potaz pracovní zařazení i míru obezity.

Snad jsme na Váš dotaz dokázali odpovědět. Kdybyste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Bohužel vyklizení pracovního místa a vyřešení všech těchto věcí není odůvodnitelné, když by zrovna přišla kontrola. Jediným důvodem, který je omluvitelný je návštěva lékaře, což se však případně musí doložit i potvrzením od lékaře. Existují určitě i nějaké vážné důvody, kdy je možné porušit režim vycházek, půjde však o velmi podstatné důvody, což se domníváme, že vyklizení pracoviště nebude. Každopádně můžete zkusit svého lékaře požádat o změnu vycházek, jde však o něco, co musí lékař sám schválit a povolit.

Snad je naše odpověď dostačující, kdybyste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Z Vašeho dotazu jasně nevyplývá, co následovalo po skončení nemocenské. Vrátila jste se zpět do práce nebo došlo ke skončení pracovního poměru?

Vaše pracovní neschopnost trvala podstatnou část roku, dochází tedy k určitému krácení, resp. pro účely dovolené se z doby pracovní neschopnosti počítá jako výkon práce pouze 20násobek týdenní pracovní doby. Pokud tedy pracovní neschopnost trvá déle, za tuto dobu dovolená nenáleží.

Pouze pokud by pracovní neschopnost vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ke krácení dovolené nedochází.

Nevyčerpanou dovolenou máte právo si vybrat po návratu do zaměstnání. Dle zákona určuje termín čerpání dovolené zaměstnavatel, nicméně v případě, že dovolená nebyla čerpána do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení (viz § 218 zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že k čerpání dovolené nemohlo dojít z důvodu Vaší pracovní neschopnosti, je však vhodnější se zaměstnavatelem na termínu čerpání dovolené domluvit.

Za tento rok Vám však ještě nárok na dovolenou nevznikl, protože období pracovní neschopnosti se považuje tzv. za dobu výkonu práce pouze v případě, že pro zaměstnavatele odpracujete alespoň 12násobek týdenní pracovní doby, což jste zatím neodpracovala. Zároveň je třeba odpracovat alespoň 4 týdny stanovené týdenní pracovní doby, aby Vám vůbec vznikl nárok na dovolenou. Jinak řečeno, nárok na dovolenou za odpracované dny Vám vznikne, až odpracujete alespoň 4 týdny a nárok na dovolenou za období pracovní neschopnosti Vám vznikne, pokud odpracujete alespoň 12 týdnů. A dovolená bude zároveň krácena obdobně jako za loňský rok.

Čerpání dovolené pak opět určuje zaměstnavatel. Vždy je třeba vyčerpat nejprve starou dovolenou za loňský rok, teprve následně můžete čerpat dovolenou za tento rok.

Pouze pokud by skončil pracovní poměr, je možné nevyčerpanou dovolenou proplatit, jinak je třeba si ji vybrat. Pokud by tedy skončil pracovní poměr bezprostředně po skončení pracovní neschopnosti, měla byste nárok na dovolenou pouze za loňský rok.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
V době, kdy je člověk v evidenci ÚP ČR, si může přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, a to na základě dohody o pracovní činnosti, pracovního nebo služebního poměru a pokud měsíční hrubý výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (pro rok 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč, výdělek (odměna) z nekolidujícího zaměstnání nesmí přesáhnout částku 8 650 Kč (jedná se o hrubý příjem).
Při podpisu smlouvy na DPP budete z evidence Úřadu práce vyřazen. Dohoda o provedení práce neukládá povinnost odvodu na sociální a zdravotní pojištění, ale pouze do limitu měsíční výplaty 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Nad tento limit dohoda o provedení práce podléhá zákonným odvodům pojistného a zaměstnavatel by musel platit zdravotní pojištění.
U práce na dohodu s výdělkem pod 10 tisíc korun budete muset platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2023 je to konkrétně 2336 korun.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.

Zaměstnavatel má právo rozvázat pracovní poměr se svým zaměstnancem, ale v tomto případě je směrodatné to, co Vám závodní lékař napíše do výsledné zprávy/posudku ohledně zdravotní způsobilosti. Pokud uzná, že jste z důvodů syndromu karpálního tunelu dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu daného zaměstnání, má zaměstnavatel dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce pouze omezené možnosti, jak na vzniklou situaci reagovat.

Zaměstnavatel má povinnost Vás podle § 41 odst. 1 písm. a) přeložit na jinou pracovní pozici, která by odpovídala Vašemu zdravotnímu stavu, schopnostem případně i kvalifikaci.

Za předpokladu, že tato varianta možná není s ohledem na uvážení zaměstnavatele, může s Vámi dle § 52 písm. e) rozvázat pracovní poměr výpovědí, kdy je stanovena dvouměsíční výpovědní lhůtou. V případě vzájemné domluvy, může být pracovní poměr ukončen i dohodou o ukončení pracovního poměru. Protože se jedná o překážku na straně zaměstnavatele, máte po dobu výpovědní lhůty nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku. Během výpovědní lhůty máte možnost si hledat jiné zaměstnání, pokud by se Vám nepodařilo najít nic vhodného, můžete se na pobočce Úřadu práce ČR evidovat jako uchazeč o zaměstnání. V případě splnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti bude její výše odstupňovaná dle průměrného měsíčního výdělku – první dva měsíce 65 %, další dva měsíce 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 %. Ale pozor, v případě, kdyby byl pracovní poměr ukončen dohodou o ukončení pracovního poměru, činí výše podpory v nezaměstnanosti pouze 45 % a to po celou dobu podpůrčí doby.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.


S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Základní podmínkou je odvedených minimálně 12 měsíců důchodového pojištění, a to v průběhu posledních dvou let před tím, než jste byli zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.
Výpočet podpory v nezaměstnanosti, se provádí na základě průměrného čistého výdělku v posledním ukončeném zaměstnání.
Je ale otázkou, zda Vám vůbec vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste po ukončení předchozího zaměstnání, před nástupem do toho současného, byl vedený v evidenci ÚP a pobíral podporu, pak záleží na dvou důležitých věcech.
Roli hraje to, zda jste při předchozí evidenci na ÚP, vyčerpal celou dobu podpory v nezaměstnanosti. V závislosti na věku, je podpora po dobu 5, 8 nebo 11 měsíců. Záleží tedy na tom, zda byla/nebyla vyčerpána celá podpůrčí doba. Pokud ne, tak záleží i jak dlouho budete pracovat v novém zaměstnání.
Jsou 3 možnosti:
A, U předchozí podpory, jste vyčerpal celou podpůrčí dobu (5, 8 nebo 11 měsíců). Abyste měla nárok na další podporu v nezaměstnanosti, pak musíte mít „odpracováno“ alespoň 6 měsíců. V takovém případě by při ukončení zaměstnání ve zkušební době, nárok na podporu v nezaměstnanosti nebyl.
B, U předchozí podpory jste nevyčerpal celou podpůrčí dobu (5, 8 nebo 11 měsíců) a v novém zaměstnání budete mít odpracováno méně než 3 měsíce. Poté máte nárok na podporu, ale jen po zbytek doby. Pokud byste měl nárok celkem na 5 měsíců podpory v nezaměstnanosti, a v nedávné minulosti byste dostával podporu 3 měsíce, tak byste nyní mohl dostat podporu jen za 2 měsíce.
C, U předchozí podpory, jste nevyčerpal celou podpůrčí dobu (5, 8 nebo 11 měsíců) a v novém zaměstnání budete mít odpracováno více než 3 měsíce. Poté máte nárok na podporu, po celou dobu – tj. opět na celých 5, 8 nebo 11 měsíců.
Výše podpory záleží na tom, která strana přišla s výpovědí a zda k tomu vedly závažné důvody. Pokud byl pracovní poměr ve zkušební době ukončen zaměstnavatelem, je nárok na podporu v plné výši 65%. Pokud zaměstnancem a navíc bez uvedení vážných důvodů, uplatní se snížená sazba 45%.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.

Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které stanovuje podmínky ochrany zdraví při práci, musí zaměstnavatel svým zaměstnancům zajistit toaletu a to do vzdálenosti maximálně 120 metrů v docházkové vzdálenosti od pracoviště. V případě zhoršeného terénu (tj. nerovný povrch, členitá přístupová cesta nebo chůze do kopce) nesmí tato vzdálenost přesáhnout 75 metrů.

Z Vašeho popisu vyplývá, že vzdálenost bude delší, než stanovuje toto nařízení. Zároveň se jedná o mimořádnou situaci z důvodu havárie vodovodního potrubí. Přesto se zaměstnavatel dopustil pochybení. Zkuste se společně domluvit ohledně kompenzace za benzín, který jste spotřebovala při jízdě na toaletu. Pokud by se situace opakovala, můžete se obrátit na Oblastní inspektorát práce, na který zasíláme i případný kontakt:

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu

Adresa: Kladenská 103/105, Vokovice, 160 00 Praha 6

Telefon: +420 950 179 310

E-mail: praha@suip.cz

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.


S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.

Vaší povinností, jakožto zaměstnance je nejpozději ke dni skončení pracovního poměru vrátit zaměstnavateli všechny svěřené věci. V případě nevrácení svěřených věcí by měl zaměstnavatel vůči Vám právo domáhat se vrácení žalobou na vydání věci. Doporučovali bychom Vám tedy notebook a telefon vrátit osobně a zároveň požadovat protokol o vrácení svěřených věcí.

Co se týče nezaplacených peněz: mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo na některou jejich složku. V případě, že by Vám zaměstnavatel dlužnou mzdu nebo plat do dané lhůty nezaplatil, máte právo po něm tyto peníze vymáhat.

Věříme, že Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli znovu obrátit buď zde, nebo na našem telefonním čísle 608 962 163.

S přáním pěkného dne

Tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Dle § 67 zákoníku práce má na odstupné nárok zaměstnanec, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů.

Možnost výpovědi z důvodu nadbytečnosti je pak uvedena v § 52 písm. c) zákoníku práce.

Z tohoto vyplývá, že Vám vznikl nárok na odstupné, pokud máte v dohodě o skončení pracovního poměru jako důvod ukončení pracovní poměru nadbytečnost dle tohoto ustanovení zákona, a je to skutečný důvod skončení tohoto pracovního poměru. Není nutné v dohodě o skončení pracovního poměru uvádět, že Vám náleží odstupné. To Vám za splněných podmínek náleží ze zákona.

Výše odstupného pak závisí na průměrném výdělku a době trvání pracovního poměru, konkrétněji odstupné náleží ve výši nejméně:
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty (viz § 67, odst. 4 zákoníku práce).

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pravidelný termín výplaty mzdy není totéž, co splatnost mzdy.
Termín výplaty může zaměstnavatel určit sám. Pravidelný termín výplaty mzdy musí být podle zákoníku práce sjednán čili dohodnut ve smlouvě nebo určen zaměstnavatelem v rámci období splatnosti, a to je právě celý následující měsíc po vykonání práce. Mzda tak klidně může být vyplácena až poslední den následujícího měsíce. Proto třeba mzda za práci za duben je splatná v květnu. A může být vyplacena až posledního dne tohoto měsíce, tedy 31 května.
Pokud by nedošlo k výplatě mzdy do 31. 5, tak od 1.6 začne běžet lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, k němuž může zaměstnanec přistoupit, protože nedostal včas své peníze a vzniká tak nárok na 2měsíční odstupné, které pravděpodobně budete muset na zaměstnavateli vymáhat.
Co se týče nevyplacené mzdy, po 15 dnech od posledního možného termínu výplaty mzdy (poslední možný termín 31. 5), můžete podle zákona č. 118/2000Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, požádat o náhradu mzdy Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má dle §4 ods. 2.
sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.
Dále byste postupoval dle § 6.
Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Rozumíme, že zrušení pracovního poměru na konci zkušební doby je velmi nepříjemné, ale ze strany zaměstnavatele nedošlo k žádnému porušení pravidel dle platného Zákoníku práce.
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (§ 66 odst. 1 věty první zákoníku práce). Tím je oběma stranám pracovního poměru umožněno, aby bez zbytečných jednání a podmínek mohly „operativně“ pracovní poměr „na zkoušku“ ukončit.
Nedojde-li k takovému kroku do skončení zkušební doby, znamená to, že pracovní poměr „na zkoušku“ se mění v pracovní poměr „plnohodnotný“. Obě strany berou na vědomí, že to, co sjednaly, je již pevným vztahem, z nějž nelze jednoduše „odejít“ (zrušit jej bez výpovědních a jiných lhůt a bez uvádění důvodů).
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době je ze strany zaměstnavatele možné i v ochranné době uvedené v § 53 odst. 1 zákoníku práce.
Např. v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným (s výjimkou prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance (§ 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce), kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy čerpá mateřskou dovolenou), neboť § 53 odst. 1 zákoníku práce o zákazu výpovědi dané zaměstnavatelem v ochranné době se na zrušení pracovního poměru ve zkušební době nevztahuje.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Pokud chce zaměstnanec ukončit pracovní poměr, musí zaměstnavateli doručit písemnou výpověď. Ve výpovědi nemusí uvádět důvod, proč chce v zaměstnání skončit. Výpověď ale musí být opatřena jeho podpisem a zaměstnanec má zároveň povinnost zajistit její doručení zaměstnavateli. Zaměstnavatel na toto nemá povinnost jakkoli reagovat a ani posílat vyjádření.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výpovědní doba je dle Zákoníku práce dvouměsíční. S výjimkami vyplývajícími z § 51a. Některé společnosti mají v pracovní smlouvě výpovědní lhůtu delší, její délka však musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Ve Vašem případě je tak velmi důležité stihnout termín doručení zaměstnavateli do 30.4., aby Vašemu manželovi běžela výpovědní doba od 1.5. do 30.6.
Existuje ještě varianta dohody o rozvázání pracovního poměru. Může Váš manžel svého zaměstnavatele požádat o skončení pracovního poměru dohodou. Protože se jedná o dohodu, musí zaměstnavatel souhlasit. Pokud váš zaměstnavatel souhlasí, společně vyberete datum skončení pracovního poměru.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Sociální a zdravotní pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, pokud výdělek u dohod o provedení práce nepřesáhne 10 000 Kč (tzn. při hrubé mzdě 10 001 Kč měsíčně se již sociální i zdravotní pojištění platí).
V případě, že je měsíční příjem do 10 000 Kč včetně, nebude uvedený pojištěnec pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance. Jestliže nezačal vykonávat ještě jiné zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, případně za něj není plátcem pojistného ani stát, je povinen hradit pojistné na zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů. Pro rok 2023 je zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů stanoveno na 2 336 Kč.
Pokud příjem za práci na základě dohody o provedení práce překročí stanovený limit (10 000 Kč), sráží zaměstnavatel při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti sice také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí příjem zaměstnance navýšit o povinné pojistné, tedy o částku na tzv. sociální pojištění a zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, jak vysokých příjmů v jednotlivých měsících při práci na dohodu o provedení práce dosahujete. Samo o sobě nenahlášení zaměstnance na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení není dle Zákoníku práce uznatelným důvodem pro okamžitou výpověď. Klasickou výpověď z pracovního poměru je možné podat z Vaší strany bez udání důvodu, jen je poté potřeba počítat s výpovědní dobou v délce2 měsíců.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zrušit pracovní poměr ve zkušební době může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel kdykoliv během zkušební doby, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Pokud zaměstnanec ukončil pracovní poměr sám, anebo dohodou bez vážného důvodu, přizná úřad práce sníženou podporu v nezaměstnanosti. V prvním i druhém podpůrčím období ji sníží na 45 procent průměrného čistého měsíčního výdělku v předchozím zaměstnání.
Podle zákona o zaměstnanosti se vážnými důvody míní nezbytná osobní péče o dítě do věku 4 let nebo osobu závislou na pomoci jiného osoby ve stupni II, II nebo IV, dále jsou to důvody spočívající v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, docházce dítěte do předškolního zařízení nebo povinné školní docházce, zdravotní důvody, okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance nebo jiné vážné osobní důvody.
Právně u jiných vážných osobních důvodů je dán jistý prostor pro úvahu úřadu práce. Zákon napovídá, že tyto důvody mohou být etické, mravní, náboženské, anebo důvody zvláštní zřetele hodné.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři kalendářní čtvrtletí předcházejícího roku v závislosti na okamžiku, kdy byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

V první řadě bychom chtěli zmínit, jak je to s výpovědí. Pokud aktuálně čerpáte rodičovskou dovolenou, jediný důvod možné výpovědi je § 52 písm. a) – tedy, že se ruší zaměstnavatel. Výpověď z jiných důvodů podléhá dle Zákoníku práce zákazu výpovědi, který se Vás týká právě kvůli rodičovské.

Co se výše odstupného týče, to náleží dle zákona z celkem 4 důvodů: 1) zaměstnavatel se ruší; 2) zaměstnavatel se přemisťuje; 3) nadbytečnost; 4) pracovní úraz nebo nemoc z povolání. První tři důvody jsou pak ohodnoceny odstupným podle odpracovaných let, jelikož jste na rodičovské od r. 2017, tak i těchto minimálně 6 let se započítává do odpracované doby a výše odstupného by tak měla činit celkem 3násobek průměrného výdělku.

V § 355 se pak uvádí, že pokud zaměstnanec v rozhodném období (tedy období pro stanovení průměrné mzdy) neodpracoval alespoň 21 dnů, používá se tzv. „pravděpodobný výdělek“. Ten má zaměstnavatel zjistit z hrubé mzdy/platu, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl (s přihlédnutím k jednotlivým složkám mzdy/platu NEBO ke mzdě/platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci či práci stejné hodnoty).

Jak sama zmiňujete, nemělo by se vycházet z příjmů, které byly na konkrétní pozici k roku 2021, ale z těch, které jsou ve firmě aktuální pro práci podobnou. Pokud by Vám bylo vyplaceno odstupné nižší, je možné postupovat tak, že napíšete zaměstnavateli výzvu k doplacení odstupného, které by mělo být ve výši pravděpodobného výdělku stanoveného dle Zákoníku práce § 355. Výzva je prvním krokem k vymožení peněz, po klasické výzvě se sepisuje výzva předžalobní, kde se upozorní zaměstnavatel na možnost soudního jednání. Třetí krok pak je žaloba na soud, popř. platební rozkaz, což je specifická forma žaloby.

Problém by ale mohl nastat, pokud byste se na výpovědi dohodli přímo dohodou o ukončení pracovního poměru – pak se na Vás vůbec nevztahuje zákaz výpovědi. Kdyby v této dohodě pak byla stanovena konkrétní částka odstupného, náleží Vám pak odstupné, které si svým podpisem vlastně odsouhlasíte – dohoda znamená totiž oboustrannou shodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Snad naše odpověď zodpověděla Vaše dotazy. Kdybyste však měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Nevyčerpaná dovolená Vám v takovém případě nepropadne, ale zaměstnavatel je povinen ji automaticky převést do následujícího roku. S nevyčerpanou dovolenou se pak dále jedná jako s řádnou a platí pro ni stejné podmínky.
Pod naléhavými provozními důvody si lze představit zdůvodnění, že přítomnost zaměstnance na pracovišti byla v dané době nezbytně nutná. K překážkám na straně zaměstnance se řadí dočasná pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená nebo například ošetřování nemocného člena rodiny.
Situace může nastat i opakovaně, avšak pouze za určitých podmínek. Jestliže zaměstnanec nevyčerpá dovolenou ani do konce následujícího kalendářního roku z důvodu:
• dočasné pracovní neschopnosti,
• čerpání mateřské či rodičovské dovolené,
je zaměstnavatel povinen převést dovolenou do dalšího roku.
Počet dní dovolené, které lze převést, zákon nijak neurčuje. V praxi ale zaměstnavatel pravděpodobně nedopustí, aby měl zaměstnanec na další rok např. 8 týdnů dovolené. V takovém případě ji pak zaměstnavatel většinou nařídí.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Podle zákoníku práce, by měla být dovolená čerpána celá naráz. Nebo minimálně 14 dní (2 týdny) z dovolené, by mělo být vyčerpáno v jednom kuse:
• Termín čerpání dovolené je nutné zaměstnavateli oznámit písemně alespoň 14 dní předem
• Zaměstnavatel má právo změnit vámi navržený termín dovolené
• Dovolená by měla být vyčerpána do konce roku, za který náleží
• Dovolenou určuje zaměstnavatel (na základě písemného rozvrhu a s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců)
• Zaměstnavatel by měl oznámit nařízenou dovolenou alespoň 14 dní předem
• Zvláštní výjimkou je dovolená, po skončení mateřské nebo rodičovské, která může být čerpána bezprostředně po skončení mateřské nebo rodičovské a zaměstnavatel je povinen ji poskytnout
• Zaměstnavatel může nařídit i celou dovolenou naráz
• Hromadná dovolená (celozávodní), může být nařízena maximálně na 2 týdny
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Bezpečnost a ochranu zdraví při práci upravuje zákoník práce. Podle § 101 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.
Kromě zákoníku práce upravuje hygienické podmínky na pracovišti také nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Bohužel nikde v zákoně není přesně uvedena problematika s toaletním papírem. Domníváme se však, že z povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci + vhodné hygienické podmínky na pracovišti, vyplývá i povinnost zaměstnavatele zajistit na pracovišti toaletní papír a to bezúplatně. Abychom odpověděli na Vaši otázku, dle našeho názoru zpoplatnění toaletního papíru běžné není a je pouze na Vás, zda budete ochotná se takto se zaměstnavatelem domluvit, či nikoli. Možná lze zvážit oslovení inspektorátu práce.
Věříme, že Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete kdykoli znovu obrátit buď zde, nebo na našem telefonním čísle 608 962 163.
S přáním pěkného dne
Tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.
Jak víte, zaměstnavatel má právo na vrácení náhrady mzdy (platu) za přečerpanou dovolenou, která Vám byla neoprávněně vyplacena. A má právo i bez souhlasu zaměstnance provést srážky z příjmu. Srážku z příjmu má však právo provést obdobně jako při exekuci jen ve výši 1/3 z části čisté mzdy po odečtení tzv. nezabavitelné částky. (Zaměstnanci musí zůstat tzv. nezabavitelná částka + 2/3 z částky přesahující nezabavitelnou částku.)
Vzhledem k tomu, že jste nyní v pracovní neschopnosti a pobíráte pouze nemocenské dávky, zaměstnavatel Vám nemá z čeho strhávat částku, kterou Vám neoprávněně vyplatil. V této situaci se tedy s Vámi může dohodnout na vrácení dlužné částky nebo na jejím splácení, Vy s tím můžete souhlasit, pokud je to ve Vašich možnostech. Pokud se však z jakýchkoli důvodů oboustranně nedohodnete na vrácení/splácení dlužné částky, zaměstnavateli nezbývá než počkat až se vrátíte po skončení pracovní neschopnosti a on bude moct srážky provádět z Vašeho příjmu.
Zaměstnavatel možná trvá na okamžité úhradě této neoprávněně vyplacené mzdy, ale v praxi nemá možnost tuto částku jakkoli okamžitě vymoci. Můžete odmítnout tuto úhradu s tím, že náhradu mzdy vrátíte po návratu do práce, příp. navrhnete zaplacení tohoto závazku dle Vašich reálných možností. Zřejmě je vhodné reagovat na požadavek zaměstnavatele nejlépe písemně, můžete mu sdělit, že jste si závazku vědoma a hodláte ho uhradit např. po skončení pracovní neschopnosti po návratu do práce….
Složitější situace pro zaměstnavatele nastává například v situaci, kdy zaměstnanec skončí v zaměstnání a zaměstnavatel již nebude moci tuto dlužnou částku zaměstnanci ani srazit z příjmu. Pokud zaměstnanec dlužnou částku za náhradu mzdy nevrátí dobrovolně, může se zaměstnavatel vrácení náhrady mzdy domáhat i soudní cestou.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Každý zaměstnavatel má vůči svým zaměstnancům povinnost zápočtový list vydat při skončení pracovního poměru. To v praxi znamená, že byste v den, kdy končí Váš pracovní poměr, měli ze zaměstnání odcházet také se zápočtovým listem. Tato povinnost je zakotvena v zákoně a zaměstnavatel ji nesmí obcházet. Jeho vydání není možné v žádném případě prodlužovat či podmiňovat. V ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce se výslovně stanoví, že potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat při skončení pracovního poměru (eventuálně dohod konaných mimo pracovní poměr). Okamžikem skončení pracovního poměru pro účel vydání potvrzení o zaměstnání je den skončení pracovního poměru, tedy poslední den jeho trvání.
V případě, že Vám zaměstnavatel zápočtový list nevydá, můžete se obrátit na inspektorát práce, který prošetří jednání zaměstnavatele.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Nemůžete jen tak ukončit pracovní poměr. Můžete se zkusit dohodnout, ale pokud na to zaměstnavatel nepřistoupí, musíte dodržet svůj závazek, který jste si ujednala pracovní smlouvou.
Zrušit pracovní poměr okamžitě je možné, jen když Vám zaměstnavatel dluží výplatu nebo v případě, kdy podle lékařského posudku nemůžete danou práci vykonávat. Jinak Vám nezbývá nic jiného, než klasická výpověď nebo dohoda se zaměstnavatelem.
Pokud přestanete jen tak chodit do práce, přijdete patrně o značnou část platu. Zároveň se ale může stát, že kvůli Vaší neplánované nepřítomnosti bude zaměstnavatel nucen např. omezit výrobu nebo služby, a tím přijde o část svých tržeb, případně mu z toho vyplynou nějaké pokuty, způsobíte mu tedy škodu, kterou po vás následně může vymáhat, zjednodušeně řešeno.
Dovolenou také hned dostat nemusíte, pokud Vám ji zaměstnavatel nedá. Dovolenou určuje zaměstnavatel, takže "vybrat dovolenou" Vám nemusí umožnit. Nevyčerpaná dovolená bývá při skončení pracovního poměru proplacena.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Zákoník práce ukládá povinnost uhradit zaměstnavateli lékařskou prohlídku před vznikem pracovního poměru pouze u mladistvých osob (tedy osob mladších 18 let). V ostatních případech si náklady na vstupní lékařskou prohlídku, která má sloužit k posouzení zdravotního stavu pro výkon povolání, hradí uchazeč o zaměstnání sám. Kdyby se zjistilo, že žadatel není schopen vykonávat nabízenou práci a nedojde tedy k uzavření pracovní smlouvy, není zákonná povinnost zaměstnavatele tuto prohlídku hradit a je to pouze na vzájemné dohodě. Povinnost hradit tuto prohlídku však vznikne ve chvíli, kdy dojde k uzavření pracovního poměru s daným zaměstnavatelem. Tyto pravidla stanovuje § 59 odst. 2) Zákona o specifických lékařských službách.

Kdybyste měla tedy s daným zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu a zaměstnavatel Vám i tak nechtěl proplatit vstupní prohlídku, je nutné mu zaslat písemnou výzvu k uhrazení tohoto poplatku a v této výzvě by bylo vhodné zahrnout i z jakého důvodu má toto zaměstnavatel uhradit – tedy onen výše zmíněný § 59 odst. 2) Zákona o specifických lékařských službách. Následně se postupuje stejně jako při jakémkoliv vymáhání – tedy zmíněná výzva, následně předžalobní výzva a poté žaloba na soud či platební rozkaz (což je zkrácená forma žaloby).

Snad je tato odpověď dostačující. Pokud byste měla nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zkušební dobu je možné sjednat nejdéle na dobu 3 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, tedy ode dne nástupu do práce. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována s výjimkou celodenních překážek v práci, pro které nemůže zaměstnanec vykonávat práci v průběhu zkušební doby a o dobu celodenní dovolené.
Tuto situaci opakované zkušební doby s novou smlouvou na dobu určitou u zaměstnavatele zákoník práce ani jiný zákon výslovně neřeší. Vyjdeme proto ze smyslu, který institut zkušební doby má, tedy že sjednání zkušební doby poskytuje smluvním stranám pracovního poměru možnost, aby si až do jejího uplynutí prakticky ověřili („vyzkoušeli“), zda jejich pracovněprávní vztah odpovídá tomu, s čím do něho vstupovali, zejména zda zaměstnanci vyhovují druh práce, místo (místa) výkonu práce a mzdové (platové) nebo jiné pracovní podmínky a zda zaměstnanec splňuje zaměstnavatelovo očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností.
Proto by sjednání nové zkušební doby v případě, kdy se prodlužuje pracovní poměr, u nějž se nemění podmínky, mohlo být shledáno soudem oprávněně jako neplatné.
Pro úplnost uvádíme, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami může být opakována nejvýše dvakrát, přičemž za opakování pracovního poměru se považuje i jeho prodloužení. K předchozímu pracovnímu poměru mezi týmiž mluvními stranami se nebude přihlížet až po uplynutí tří let od skončení předchozího pracovního poměru.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Z názvu “dohoda” je zřejmé, že váš zaměstnavatel i Vy musíte s takovým způsobem ukončení pracovního poměru souhlasit a není zde potřeba vypisovat důvody pro tento typ výpovědi. Nejsou legální nástroje, jak druhou stranu k podpisu dohody přinutit. Vy nemůžete nutit svého zaměstnavatele a váš zaměstnavatel nemůže nutit k podpisu vás. Jedná se o nejjednodušší způsob ukončení vzájemné spolupráce, na které se obě strany dohodnou a nemusí zde být výpovědní doba, jen datum, ke kterému pracovní poměr skončí.
Ve chvíli, kdybyste s výpovědí dohodou ze strany zaměstnavatele nesouhlasil, nepodepsal byste ji, musel by Vám dát zaměstnavatel případně klasickou výpověď s odůvodněním a dvouměsíční výpovědní dobou.
Pokud již byla výpověď dohodou podepsána oběma stranami, bez souhlasu zaměstnavatele ji není možné vzít zpět.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Doba, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopný, tj. nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává.
Dochází k prodloužení zkušební doby o nemoc - pokud ve zkušební době onemocníte a jste v pracovní neschopnosti v délce 14 dnů, o tuto dobu se vaše zkušební doba prodlužuje.
Vzhledem k Vámi uvedeným informacím, je Vaše dcera stále ve zkušební době, což znamená, že nemusí dávat výpověď s výpovědní dobou, ale zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodu. Dokument stačí zaslat doporučeně zaměstnavateli a už nepřijít do zaměstnání.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Velmi záleží, co máte uvedeno v pracovní smlouvě či dohodě o pracovní činnosti. Většinou to funguje tak, že agentura práce a firma spolu uzavírají dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Toto dočasné přidělení zaměstnance agentury práce uživateli končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Může však skončit i před uplynutím této doby, a to dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem. Případně může dočasné přidělení skončit jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance, a to dle podmínek, které byly sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. (viz: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pracovni-pravo/agenturni-zamestnavani-prednosti-a-rizika)
Jestli tomu dobře rozumíme, tak u Vás nejspíše dojde k jednostrannému ukončení dočasného přidělení. Zda se na Vás bude vztahovat nějaká lhůta, kdy k ukončení dočasného přidělení dojde po doručení nějakého písemného ukončení či oznámení nám není známo, ale pravděpodobně byste měl tuto informaci mít uvedenou v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance či pracovní smlouvě. Dle zákoníku práce má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele z důvodu nemocenské prvních 14 dnů. Ve Vašem případě záleží, kdy Vám bude doručena výpověď či oznámení o ukončení dočasného přidělení. Do té doby byste měl mít normálně nárok na placené nemocenské. Poté bystě měl nárok na nemocenské až po 14 dnech pracovní neschopnosti, kdy nemocenské vyplácí ČSSZ.
Věříme, že Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. V případě dalších dotazů se na nás můžete znovu obrátit buď zde, nebo na našem telefonním čísle: 608 962 163.
S přáním pěkného dne
Tým internetové poradny.

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně uvedeného v zákoníku práce, a to v jeho § 52. Žádné nové důvody si nemůže vymýšlet. Přitom musí použitý výpovědní důvod tzv. skutkově vymezit, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů výslovně předvídaných a upravených zákoníkem práce, jinak je jeho výpověď neplatná.
I pro zaměstnavatele platí, že výpověď musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Jako by jí nebylo, jako by k ní nedošlo. Pracovní poměr, pokud snad padla ústní výpověď, neskončil a trvá dále.
Pokud dojde k porušení pracovní povinnosti nejvyšší intenzity, pro zaměstnavatele to může být důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru neukázněného zaměstnance nebo k výpovědi z pracovního poměru. O tom, jestli vás v takovém případě vyhodí na hodinu nebo dostanete "pouze" klasickou výpověď, rozhodne zaměstnavatel.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.
Bohužel platí to, co je podepsáno. Máte tedy pracovní smlouvu na dobu určitou, pracovní poměr skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Je pak na vzájemné dohodě Vás a Vašeho zaměstnavatele, zda bude pracovní smlouva prodloužena nebo nikoli.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že z jakéhokoli důvodu nehodlá pracovní smlouvu neprodloužit, je to jeho právo, není možné se proti tomu bránit, ani když Vám původně ústně sliboval něco jiného. Stejně tak, pokud byste se Vy rozhodla, že už nechcete smlouvu prodloužit, zaměstnavatel by neměl žádnou možnost, jak Vás přimět k prodloužení smlouvy.
Pokud tedy máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Pokud s Vámi zaměstnavatel nekomunikuje a není možná ani domluva s účetní/m, je potřeba zaměstnavatele vyzvat doporučeným dopisem, aby Vám náhradu mzdy vyplatil do určité lhůty.
Neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, je pouze na Vašem zvážení, zda byste se náhradu mzdy rozhodla po zaměstnavateli vymáhat soudní cestou či nikoli. Pokud ano, po výzvě by bylo potřeba zaměstnavateli zaslat předžalobní výzvu se lhůtou 7 dnů od doručení. Nevyplatil by Vám zaměstnavatel dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy, musela byste na soud podat buď platební rozkaz či žalobu o zaplacení.
Domníváte-li se, že zaměstnavatel porušuje zákoník práce, můžete také informovat příslušný inspektorát práce.
Věříme, že se jedná pouze o nedopatření ze strany zaměstnavatele a že Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. V případě dalších dotazů či zájmu o pomoc se sepisem výše zmíněných dokumentů se na nás můžete kdykoli obrátit buď na emailu poradna@chsd.cz či na telefonním čísle 608 962 163.
S pozdravem
Tým IP

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zrušit pracovní poměr ve zkušební době může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel kdykoliv během zkušební doby, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. To znamená, že zrušení ve zkušební době dané ústně vůbec nevyvolává žádné účinky a pracovní poměr nadále trvá, i kdyby nebyla platnost zrušení ve zkušební době napadena soudní cestou.
Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Pro možnost rozvázání pracovního poměru ve zkušební době je třeba brát v úvahu i ustanovení § 35 odst. 4 ZP, podle kterého se o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené zkušební doba prodlužuje.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Když Vám zemře manžel, druh nebo dítě, máte ze zákona nárok na dva dny placeného volna a další placený den na pohřeb. Maximálně tedy můžete mít 3 dny placeného volna.
V případě úmrtí rodičů, sourozenců, prarodičů, tchána a tchýně, švagra a švagrové, snachy a zetě mají zaměstnanci nárok na jeden placený den volna na pohřeb, a pokud pohřeb zařizujete, ještě den navíc. Maximálně tedy 2 dny placeného volna.
Pokud zemřel příbuzný, který není zmíněný v seznamu výše, máte nárok na jeden den placeného volna jen v případě, že v době úmrtí s Vámi žil v jedné domácnosti. To samé platí také pro jakékoli jiné osoby, které s Vámi žili v jedné domácnosti. Na jeden den volna tedy máte nárok i v případě, že zemřel například Váš partner, s nímž jste žili ve společné vzdálenosti.
Pokud i tak potřebujete volno na pohřeb, Vaší jedinou možností bude domluva se zaměstnavatelem a čerpání dovolené nebo neplaceného volna.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Zaměstnavatel by Vám měl i po dobu výpovědní lhůty přiřazovat práci podle Vaší pracovní smlouvy. Pokud tak neučiní, bylo by vhodné mu napsat písemnou výzvu, aby Vám práci přidělil. V případě, že Vám práci nepřidělí, by se toto nepřidělení práce mělo považovat za jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, kdy náleží zaměstnanci náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku (dle § 208 Zákoníku práce) – důležité je však v tomto případě, abyste jako zaměstnanec byla připravena, schopna a ochotna konat práci podle pracovní smlouvy (což se v případě jakéhokoliv sporu může z Vaší strany prokázat právě výzvou k přidělení práce). Kdyby tedy zaměstnavatel nepřiřadil práci, tak byste měla mít zbývající neodpracovanou dobu mít zaplacenou jako „jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele“ ve výši průměrného výdělku. Pokud by Vám nebyla mzda vyplacena, musela byste pak vše řešit skrze vymáhání dlužné mzdy – zkuste se proto nejprve ještě se spojit se zaměstnavatelem (třeba si nemusí být vědom, že dovolená nepokryje celé období) nebo Vaší účetní.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín – Nové Město.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.
V tomto případě to není tak, že syn např. uvedl špatné číslo účtu. Chybu udělala účetní, ona tedy musí řešit vzniklou situaci s bankou a s exekutorem, který vydal exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu. Dále zaměstnavatel, příp. účetní je zodpovědná za to, aby syn dostal výplatu, na kterou má nárok.
Účetní resp. zaměstnavatel je povinen zaslat synovi výplatu v určitém termínu, pravděpodobně mají nějaký výplatní termín, dle zákona je však zaměstnavatel povinen vyplatit mzdu/plat do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla odvedena práce. Vzhledem k tomu, že došlo k takové chybě, může tedy dojít k určitému zpoždění oproti jiným měsícům.
Pokud by syn nedostal mzdu za příslušný měsíc, může v první řadě vyzvat písemně, aby mu zaměstnavatel výplatu vydal, v krajním případě by pak bylo možné dlužnou mzdu po zaměstnavateli vymáhat i soudní cestou.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín 1.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Skončení pracovního poměru nemá vliv na běh pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost bude trvat i po skončení pracovního poměru. Od 15. dne v pracovní neschopnosti Vám bude vyplácena nemocenská od OSSZ.
Osoba, která je uznána dočasně práce neschopnou se totiž nemůže registrovat na úřadu práce a ani nemůže být zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.
Po dobu čerpání nemocenského pak máte vyřešeno i zdravotní a sociální pojištění, neboť se jedná o vyloučenou dobu pojištění. Na příslušný úřad práce tedy zajděte co nejdříve po skončení dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Jestliže máte nějaké pochybnosti o správnosti údajů na výplatní pásce, kontaktujte Vaši účetní. Existuje však krácení dovolené při výpovědi/dohodě o skončení pracovního poměru. Dovolená náleží zaměstnanci v rozsahu podle odpracovaných hodin – zpočátku jste tedy měl stanoveno 216 hodin, jelikož se nepředpokládalo, že dojde ke skončení pracovního poměru. Celkový počet 216 hodin odpovídá dovolené v případě odpracovaného celého roku. Protože jste však neodpracoval celý rok, ale jen několik měsíců, logicky musí dojít ke snížení počtu dnů dovolené, a to podle toho, kolik máte odpracovaných týdnů ke dni ukončení pracovního poměru.

V případě, že nedojde k vyčerpání dnů dovolené a neodpracování celého roku, vychází se z následujícího výpočtu:

1) týdenní úvazek vynásobíme počtem týdnů dovolené od zaměstnavatele (např. 40 x 4 = 160)
2) Výsledek se pak vydělí číslem 52 (celkový počet týdnů v daném roce – 160/52 = 3,07)
3) Výsledek se vynásobí skutečným počtem odpracovaných týdnů (při skončení po 30 týdnech – 3,07 x 30 = 92,1, přičemž u necelých čísel dochází k zaokrouhlení vždy nahoru – tedy 93 hodin dovolené mělo celkem náležet, při odpracování 30 týdnů)

Roli pak také hraje počet již vyčerpaných hodin dovolené. Ponížení hodin dovolené tedy bude způsobené tím, že jste ukončil pracovní poměr v průběhu roku. Neplacené volno pak nejspíš pokrylo dny, kdy Vám již nezbývaly hodiny dovolené kvůli ponížení, ale vy jste zároveň nebyl v zaměstnání.

Snad Vám naše odpověď nějak pomohla, Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín – Nové Město.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zaměstnanec může podat výpověď bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta pak bude trvat nejméně dva měsíce. Stejná doba navíc platí i v případě, kdy se pracovní poměr rozhodne zrušit zaměstnavatel. Ten k tomu ale na rozdíl od zaměstnance musí mít zákonné důvody, které je třeba do výpovědi uvést. Jedná se např. o situace, kdy pracovník opakovaně porušuje pracovní povinnosti, stane se kvůli organizačním změnám nadbytečným anebo pokud se ruší zaměstnavatel anebo jeho část.
Výpovědní doba pak musí být vždy stejně dlouhá pro obě strany. Až na výjimky začíná plynout prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Končí pak uplynutím posledního dne příslušného měsíce.
Pracovní poměr může být rozvázán i tzv. dohodou. Jde o shodu zaměstnance i zaměstnavatele. Dohoda musí mít vždy písemnou formu a obsahovat podpisy obou smluvních stran, jinak ji nelze považovat za platnou. V dohodě pak lze určit datum ukončení pracovního poměru, díky čemuž si mohou obě strany zkrátit výpovědní lhůtu anebo ji i prodloužit. V praxi je často využívána, když zaměstnanec spěchá do nového zaměstnání a zaměstnavatel nemá se zkrácením výpovědní doby problém.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín I.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Zkusíme Vám odpovědět na všechny Vaše dotazy. Hlášení ČSSZ ohledně brigády není nutné, neboť máte možnost si v době nemocenské přivydělat. Omezení v tomto ohledu pro Vás je ona nemoc samotná a stanovené vycházky. Pokud jste na nemocenské, může ČSSZ provést kontrolu v domácnosti. Kdybyste tedy docházela na brigádu mimo domov v době mimo vycházky, může Vám být nemocenská ukončena, pokrácena a také může být uložena pokuta za porušení povinností v době nemocenské. Doba pobírání nemocenského je doba, kdy je za Vás hrazeno zdravotního pojištění státem. Pokud by Váš výdělek na brigádě přesáhl u DPP 10.000 Kč nebo u DPČ 3.500 Kč měsíčně, bude pojistné odvedeno státem, a zároveň bude odvedeno i v rámci DPP/DPČ – tedy se odvede 2x.

Snad je tato odpověď dostačující. Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Stavební 415/3, 405 02 Děčín – Nové Město.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Zákoník práce poskytuje zaměstnanci-rodiči speciální ochranu ve vztahu k jeho pracovnímu poměru, a to až do věku 3 let dítěte. Mateřská i rodičovská dovolená spadají do tzv. ochranné doby zaměstnance. To znamená, že s ním zaměstnavatel nemůže jednostranně ukončit pracovní poměr. Zákoník práce udává pouze jednu výjimku, kdy je tak možno učinit, a to v případě ruší-li se zaměstnavatel, nebo jeho část. V takovém případě však vzniká nárok na odstupné.
Povinností zaměstnavatele je zajistit, aby se jeho zaměstnanec měl z mateřské či rodičovské dovolené kam vrátit. Uvedené platí vždy u pracovního poměru na dobu neurčitou. U pracovního poměru na dobu určitou to platí pouze po dobu trvání takového pracovního poměru. Uplynutím stanovené doby pracovního poměru dochází k jeho ukončení a není povinností zaměstnavatele pracovní poměr prodlužovat. Zaměstnanec, v takovém případě již bývalý, se nemůže domáhat pracovní pozice a dalšího zaměstnávání.
Dle ustanovení § 47 zákoníku práce, vrací-li se zaměstnankyně ihned po mateřské dovolené, nebo zaměstnanec po rodičovské dovolené (odpovídající svým rozsahem délce čerpání mateřské dovolené zaměstnankyní), je zaměstnavatel povinen zařadit takové zaměstnance zpět na původní pracovní pozici a na původní pracoviště. Pakliže to není možné, protože původní práce odpadla nebo bylo zrušeno pracoviště, je povinen jej zařadit podle pracovní smlouvy a zachovat druh a místo práce. Zaměstnavatel dále nemůže nařizovat zaměstnanci práci přesčas, jde-li o zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 1 rok.
Pokud se rodič vrací do práce až po 4 letech, zaměstnavatel není povinen mu držet místo.
Pokud doba rodičovské dovolené plynule přechází v novou mateřskou dovolenou, zaměstnavatel musí vaše pracovní místo podržet na následné období, nejvýše do 3 let věku dalšího dítěte.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu bez omezení. Pracovní poměr potom skončí uplynutím výpovědní doby, která činí nejméně 2 měsíce, pokud např. kolektivní smlouva nebo individuální smlouva nestanoví lhůtu delší.
Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Na běh výpovědní doby nemá v případě výpovědi ze strany zaměstnance případná pracovní neschopnost vliv.
Pracovní neschopnost zaměstnance by ovlivnila běh výpovědní doby pouze v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.
Pokud se Vám nepodaří nalézt zaměstnání vyhovující Vašemu zdravotnímu stavu, můžete v první řadě požádat o dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení) a dále na dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení). Co se týče příspěvku na bydlení, je třeba doložit jen doklady o příjmech a nákladech na bydlení, přičemž od července tohoto roku je žádost o něco jednodušší. Pro nárok na dávky hmotné nouze se však více zkoumá, zda jste opravdu v hmotné nouzi, žadatel musí přiznávat např. i částky na účtech apod.
Pokud se Vám nedaří najít odpovídající zaměstnání můžete také na ÚP zkusit zjistit, zda by pro Vás např. nebyl nějaký rekvalifikační kurz.
Zmiňujete nějaké zdravotní omezení, zde pak záleží na tom, o jak velké omezení jde. Pokud jde o větší omezení pracovní schopnosti je možno žádat o invalidní důchod, toto je vhodné probrat předem s Vaším ošetřujícím lékařem. Pak je třeba podat žádost na příslušné OSSZ, čímž se zahájí proces posouzení invalidity, na základě kterého může být posléze přiznán invalidní důchod.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Váš zaměstnavatel má povinnost přijmout od zaměstnance výpověď, i když se nacházíte Vy, jako zaměstnanec, na nemocenské.
Samozřejmě můžete podat výpověď z pracovního poměru i prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, kdy doporučujeme ji zaslat doporučeným dopisem a kopii si spolu s podacím lístkem uchovat.
Datum podání není podstatné pro běh výpovědní doby, nýbrž datum doručení Vaší výpovědi zaměstnavateli Výpovědní doba začíná vždy běžet až od prvního dne v měsíci následujícím po měsíci, kdy byla výpověď zaměstnavateli doručena..
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.
Váš dotaz již směřuje do oblasti vztahů mezi podnikateli, tedy do oblasti, které se naše poradna nevěnuje. Nicméně pracujete jako OSVČ pro pojišťovnu, předpokládáme tedy, že máte s pojišťovnou uzavřenou nějakou smlouvu o spolupráci. Nevztahuje se na Vás zákoník práce.
Neznáme ani obsah Vaší smlouvy, nejsme tedy schopni Vám sdělit konkrétní informace. Zároveň pro tento typ smluv neexistují v zákoně příliš pevná pravidla, jedná se o tzv. smlouvu, která není jako typ smlouvy upravena (§ 1746 Obč. zákoníku č. 89/2012 Sb.), záleží tedy na tom, co si strany smlouvy dohodnou.
V první řadě by tedy bylo vhodné podívat se do smlouvy, kterou máte s pojišťovnou, pravděpodobně tam budou ujednání ohledně ukončení spolupráce. Určitě je možné ukončit spolupráci dohodou. Pokud se nedohodnete, je třeba postupovat dle podmínek ve smlouvě.
Samozřejmě sdělení výpovědi prostřednictvím telefonu obvykle není možné, resp. je právně neúčinné.
Pokud se rozhodnete vykonávat od 1.8. jinou práci a nebudete již vykonávat práci pro uvedenou pojišťovnou dle smlouvy, opět záleží na tom, zda máte ve smlouvě (nebo v obchodních podmínkách) např. určité sankce pro takový případ nebo zda případně druhé straně vznikne prokazatelně nějaká škoda, kterou bude chtít nahradit.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Zaměstnavatel má možnost upravit způsob oblékání vnitřním předpisem, což podle všeho udělal. Zmiňujete i dodatek smlouvy – jeho podepsání je samozřejmě Vaším svobodným rozhodnutím. Stanovení pracovního oblečení je ale možné i pouze skrze onen vnitřní předpis.

Zákon samotný na Vaši otázku úplně konkrétní odpověď nemá. Ze zákona má povinnost zaměstnavatel hradit ochranné pracovní prostředky, což (jak sama píšete) není Váš případ. Pokud je v zaměstnání stanoveno nosit určitý typ oblečení (např. dlouhé kalhoty, kostým apod.) jedná se v podstatě o běžné oblečení, které nemusí zaměstnavatel hradit ani na něj přispívat. Otázkou pak je, pokud je po zaměstnancích vyžadováno opravdu jednotné oblečení – tedy naprosto totožné pro všechny zaměstnance - popř. stejnokroj, triko s logem společnosti apod. V těchto případech se objevují spíše názory, že by je měl zajistit zaměstnavatel na své náklady, mj. i proto, že by si je případně mohl odečíst z daní. Je také otázkou, zda zaměstnavatel nebude např. 1x za půl roku či 1x za rok poskytovat zaměstnancům jakousi „odměnu“ (často nazývána jako „ošatné“).

V první řadě by bylo asi vhodné si o tom (i třeba jako skupina zaměstnanců) se zaměstnavatelem promluvit, vysvětlit mu, že pořízení oblečení je pro Vás nákladné. Pokud by toto nebylo účinné, můžete jako zaměstnanci zkusit i odbory (v případě, že je máte). Zároveň se můžete zkusit obrátit i na Inspektorát práce, který poskytuje v oblasti pracovně-právních vztahů bližší poradenství, popř. můžete na zaměstnavatele podat stížnost – Inspektorát práce by pak měl věc prošetřit a případně nařídit zaměstnavateli úhradu pracovního oblečení nebo mu uložil pokutu.

Na závěr bychom jen zmínili zjištěné informace o tom, co může nastat, pokud byste odmítala předepsané oblečení nosit. Velká část zaměstnavatelů to vnímá jako porušení pracovních povinností, kvůli kterým následně dává i výpověď dle Zákoníku práce § 52 odst. g). Podle rozsudku Nejvyššího soudu však nenošení oblečení není porušením pracovních povinností –nejde o povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Neznamená to však, že nemůžete dostat výpověď. Důvod výpovědi však musí být jiný, jinak by výpověď mohla být považována za neplatnou. Rozsudek Nejvyššího soudu uvádí, že nenošením předepsaného oblečení nejsou splněny požadavky pro řádný výkon práce – tedy § 52 odst. f).

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín – Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pokud bude Vašemu kolegovi ukončena dočasná pracovní neschopnost např. ve středu a ve čtvrtek Vám mu vznikne dočasná pracovní neschopnost u jiného lékaře nebo s jinou diagnózou, považuje se tato nová pracovní neschopnost za pokračování předcházející. Ze zákona není přechod z jedné pracovní neschopnosti do druhé nijak omezený, maximálně délkou podpůrčí doby pro výplatu nemocenské.
Při opakované pracovní neschopnosti během kalendářního roku se jednotlivé podpůrčí doby sčítají, při překročení celkového počtu 380 dní nemáte dále na nemocenské dávky nárok. Pro obnovení nároku na jejich výplatu je nutné odpracovat alespoň 190 kalendářních dnů.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zákoník práce uvádí velmi omezené možnosti, kdy může pracovní poměr skončit prakticky okamžitě.
Jedná se o:
1) neprodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou,
2) zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Předpokládáme, že už zkušební dobu máte za sebou a smlouva vám v dohledné době nekončí, takže zbývají pouze 2 varianty.
3) dohoda se zaměstnavatelem o skončení pracovního poměru ke konkrétnímu datu bez výpovědní doby nebo
4) okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem- jsou jen 2 důvody a velice přísné podmínky- § 56 zákoníku práce (Pro platné okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem jsou v § 56 ZP taxativně stanoveny pouze dva důvody, a to zdravotní důvody a nevyplacení mzdy nebo platu.)
Nepřipadá tak v úvahu, aby zaměstnanec použil pro okamžité zrušení jiný důvod, anebo dokonce žádný důvod. To je velký rozdíl oproti výpovědi z pracovního poměru, kdy může dát zaměstnanec výpověď z jakýchkoliv důvodů, nebo bez udání důvodů, ale je potřeba dodržet dvouměsíční výpovědní dobu.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.
Pokud tomu dobře rozumíme, vykonáváte práci, kde je mimo jiné Vaší náplní práce vykonávat pedagogický dozor.
Dle zákoníku práce § 271k, odst. 1 je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ní.
Zaměstnavatel ale není povinen nahradit škodu, pokud se prokáže, že zaměstnanec nerespektoval předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A není povinen ji hradit v plné výši, pokud se prokáže, že zaměstnanec si v rozporu s obvyklým způsobem chování počínal tak, že si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.

V konkrétním případě nejsme schopni posoudit, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz. Obecně lze říci, že bodnutí vosou může být pracovním úrazem, protože k tomu může dojít nezávisle na vůli zaměstnance a v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Co se týče spálení od slunce, zde se domníváme, že tomu je možné minimálně s ohledem na běžné znalosti předcházet použitím opalovacího krému. Pravděpodobně tedy nejde o pracovní úraz v tom smyslu, kdy by byl zaměstnavatel povinen nahradit újmu v plné výši.

Co se týče postupu při pracovním úrazu, je třeba bezodkladně oznámit zaměstnavateli, že se stal pracovní úraz (telefonicky, prostřednictvím svědků apod.). Další povinnosti má zaměstnavatel, který je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu a je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech. Pokud se rozvine alergická reakce, v jejímž důsledku se zaměstnanec stane práce neschopným po dobu delší než 3 dny, má zaměstnavatel povinnost sepsat Záznam o úraze a vést dokumentaci (tj. zaměstnanec je povinen projevit součinnost, předložit mu předložit lékařské zprávy apod.). A záznam o úrazu zaměstnavatel předává také zaměstnanci a dalším předepsaným institucím.
Je na zaměstnavateli, aby určil, zda se v konkrétním případě jednalo o pracovní úraz či nikoli, což se projeví v náhradě škody, kterou následně poskytne zaměstnanci. Pokud s tím zaměstnanec nesouhlasí, může žádat soud, aby rozhodl o náhradě škody a posouzení, zda se jednalo o pracovní úraz.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.
Ustanovení zákoníku práce se týkají pouze odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, resp. kdy je zaměstnanec povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů. Obecně pak platí, že zaměstnanec je povinen svěřenou věc vrátit zaměstnavateli, pokud ji již nepotřebuje nebo při skončení pracovního poměru.
Další práva a povinnosti související s nakládáním s takovou věcí zákoník práce, ani jiná právní úprava neřeší. Zaměstnavatelé však mohou mít podrobnější práva a povinnosti pro nakládání se svěřenými předměty stanoveny například vnitřním předpisem.
Pokud nic takového neexistuje, záleží na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Při krátkodobé prac. neschopnosti nebývá obvykle důvod k vracení PC. Pokud je pracovní neschopnost dlouhodobější, může zaměstnavatel PC potřebovat např. pro zaměstnance, který zastupuje práce neschopného zaměstnance. V každém případě PC je majetkem zaměstnavatele.
Na druhou stranu po dobu dočasné pracovní neschopnosti by měl zaměstnavatel respektovat Váš léčebný režim, nemůže např. po Vás chtít, abyste dopravil PC na pracoviště, když nemáte vycházky. Pokud je však ochoten vyjít Vám vstříc, např. že si pro něj dojede, má na to zřejmě právo.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Přestávku v práci má zaměstnanec právo si vybrat nejdéle po 6 hodinách nepřerušované práce. Přestávka musí trvat alespoň 30 minut. Může si ji vzít naráz, nebo ji šéf může rozdělit třeba na tři díly. Nejdelší část však musí trvat nejméně 15 minut. Pauza se vybírá v průběhu pracovního dne, nelze ji čerpat na začátku ani na konci pracovní doby.
Pro jednoznačnou argumentaci s Vaší podřízenou Vám přikládáme úpravu přímo ze Zákoníku práce, kde § 88 říká:
1. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
2. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
3. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
4. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 3 zákoníku práce). Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtovaných zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. (§ 353 odst. 1 zákoníku práce)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (§ 354 odst. 1 zákoníku práce)
Průměrný měsíční výdělek se proto pro účely odstupného zjišťuje k prvnímu dni následujícímu po dni, v němž skončil pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že prvním dnem po skončení Vašeho pracovního poměru bude 1.7., znamená to, že se za rozhodné období pro výpočet odstupného má dle zákoníku práce považovat 2. čtvrtletí letošního roku, tedy období od 1.4. do 30.6.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Dle § 53 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. v prvním odstavci je řečeno, že výpověď nelze zaměstnanci dát, pokud byl uznán dočasně práce neschopným a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování anebo od nástupu do lázeňského léčení až po skončení. Zaměstnanec je totiž v tzv. ochranné době, kdy nemůže být propuštěn.
Na druhou stranu v době pracovní neschopnosti Vám může skončit pracovní smlouva na dobu určitou, i když pracovní neschopnost stále trvá. Neschopenka a spolu s ní i pobírání nemocenských dávek nekončí, stále Vám budou náležet, neboť je čerpáte z nemocenského pojištění, které vzniklo v době pracovního poměru.
Co se týká evidence na úřadu práce, tak ta není v době pracovní neschopnosti ze zákona možná. Osoba, která je uznána dočasně práce neschopnou se totiž nemůže registrovat na úřadu práce a ani nemůže být zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Po dobu čerpání nemocenského pak máte vyřešeno i zdravotní a sociální pojištění, neboť se jedná o vyloučenou dobu pojištění. Na příslušný úřad práce tedy zajděte co nejdříve po skončení dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
U pracovního poměru sjednaného na dobu určitou oba účastníci již při uzavírání pracovní smlouvy projevili souhlas s tím, aby pracovní poměr trval pouze po určitou, smluvně vymezenou dobu. Pracovní poměr na dobu určitou proto ze zákona končí uplynutím doby.
Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, mění se pracovní poměr uzavřený na dobu určitou v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. Podmínku "s vědomím zaměstnavatele" lze chápat jako alespoň konkludentní souhlas zaměstnavatele, resp. stav, kdy zaměstnavatel žádným způsobem neprojeví svůj nesouhlas s pokračováním prací. Na straně zaměstnavatele stačí, když o pokračování prací má vědomí nejblíže nadřízený zaměstnanec.
Jedinou možností, jak získat písemný dodatek o prodloužení pracovní smlouvy je neustálé upomínání nadřízených, nebo je možné se obrátit na Inspektorát práce.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

V konkrétním případě nejsme schopni určit, zda ve Vašem případě měl zaměstnavatel povinnost Vás odeslat na pracovnělékařskou prohlídku před převedením na jinou pozici. Nicméně dle vyhlášky č. 79/2013, § 10 se má vstupní prohlídka provést také před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Pokud tomu dobře rozumíme, zdravotní problém se u Vás projevil během pracovní doby, předtím jste u lékaře nebyla ani jste nežádala o pracovnělékařskou prohlídku. I když bolest ruky měla evidentně souvislost s výkonem práce, nejsme kompetentní, abychom jednoznačně určili, že se jednalo pracovní úraz. V § 271k zák. práce je pracovní úraz definován jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Pokud se stal pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen udělat záznam o pracovním úrazu do knihy úrazů. Zaměstnanec má pouze povinnost úraz nahlásit. Bez záznamu je obtížné dosvědčit, že se úraz stal, mohou pomoci svědci, příp. další důkazy. Můžete však zaměstnavatele písemně vyzvat k zaslání záznamu o pracovním úrazu, tato výzva by měla obsahovat především přesný popis toho, jak došlo k poranění, můžete i přiložit lékařskou zprávu.
Pokud se domníváte, že zaměstnavatel nedodržuje pracovněprávní předpisy, můžete se obrátit na Oblastní inspektorát práce.

Jestli však dobře rozumíme Vašemu dotazu, především Vás zajímá, zda můžete za Vámi uvedených okolností dát výpověď. Vy jako zaměstnanec můžete dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Výpověď musí být písemná, doručená zaměstnavateli, je však třeba počítat s výpovědní dobou, která činí nejméně 2 měsíce, začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Kromě toho je možné skončit pracovní poměr dohodou, pokud s tím obě strany souhlasí ke dni, na němž se domluví.

Pokud se po skončení pracovního poměru budete nucena zaevidovat na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, v případě skončení pracovního poměru z Vaší strany Vám bude automaticky poskytována podpora ve snížené výši, pokud neprokážete, že jste ukončila zaměstnání tzv. z vážných důvodů, což mohou být i zdravotní důvody, ale musí být zřejmé z lékařského posudku, že Vám tyto důvody brání vykonávat dosavadní zaměstnání.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
V ČR je minimální mzda v současné době (pro rok 2022) stanovena na 96,40 Kč za hodinu, tedy 16 200 Kč hrubého za odpracovaný měsíc na hlavní pracovní poměr.
Do výše základní mzdy se nezapočítávají odměny. Poskytování odměn umožňuje § 134 zákoníku práce. Odměny jsou nenárokovou složkou platu a umožňují zaměstnavateli ocenit v případech zvlášť hodných zřetele pracovní zásluhy zaměstnanců, převyšující požadovaný standard pracovní výkonnosti.
Odměnu lze poskytovat zaměstnanci za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Posouzení věcné mimořádnosti či významu pracovního úkolu i časové mimořádnosti – v porovnání s lhůtou obvyklou pro splnění úkolu, je v pravomoci zaměstnavatele.
Pokud vám základní mzda nebyla automaticky navýšena, vyzvěte k tomu zaměstnavatele sami, a to písemnou cestou. Takto můžete požadovat i případný doplatek za měsíc, ve kterém byla mzda nižší, než je minimální zaručená pro rok 2022.
Pokud zaměstnavatel nesplní své závazky, obraťte se na inspektorát práce, pod který spadá sídlo firmy/pobočky, kde pracujete. Zaměstnavatele může čekat pokuta až ve výši 2 000 000 Kč. Doplatek lze poté případně vymáhat i soudní cestou.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Se zaměstnancem lze pracovní poměr ve zkušební době ukončit kdykoliv a za jakýchkoliv podmínek, a to i v době pracovní neschopnosti (po uplynutí prvních 14 dní), při čerpání mateřské dovolení i v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, viz § 66 odst. 1 věty druhé zákoníku práce.
Nejvyšší soud však poukázal na skutečnost, že ukončení pracovního poměru nesmí být zapříčiněno z diskriminačních důvodů, kam se také počítá diskriminace těhotné ženy z hlediska pohlaví.
Pracovní poměr tedy s ženou může být ve zkušební době ukončen i během těhotenství, ale z jiného důvodu, než je právě těhotenství. Důvod ukončení smlouvy nesmí tedy souviset s těhotenstvím, i když se jedná o bezdůvodné ukončení pracovního poměru.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste o svém těhotenství řekla zaměstnavateli až při podpisu „výpovědi“ (ve zkušební době se nejedná o klasickou výpověď z pracovního poměru, ale o ukončení pracovního poměru ve zkušební době), nejednalo se tedy o ukončení pracovního poměru z důvodu Vašeho těhotenství. I těhotná žena může být „vyhozena“ ve zkušební době a těhotenství ji proti tomu nechrání.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pokud zaměstnanec onemocní ve zkušební době, prvních 14 dnů je chráněn proti okamžité výpovědi, ale 15. kalendářní den už mu zaměstnavatel bohužel může vyrozumění o zrušení jeho pracovního poměru doručit.
Potvrzení o zaměstnání (lidově nazýváno „zápočtový list“) má povinnost vydat zaměstnavatel při skončení pracovního poměru. Tato povinnost se týká nejen klasického pracovního poměru založeného pracovní smlouvou, ale i dohody o pracovní činnosti.
Pro všechny případy, kdy se potvrzení o zaměstnání vydává, platí, že zaměstnavatel v tomto dokumentu musí (dle § 313 odst. 1 zákoníku práce, dále jen „ZP“) uvést:
• údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti; dále se uvádí doba trvání,
• druh konané práce,
• dosažená kvalifikace,
• odpracované doba a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
• zda jsou prováděny srážky ze mzdy, a pokud ano, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, výše pohledávky určená pro srážení, výše dosavadních srážek a pořadí pohledávek,
• údaje o započitatelné době v zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. 1. 1993 pro účely důchodového pojištění.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Spoustu otázek ohledně problematiky s onemocněním COVID-19 je velmi obtížné odpovědět. Váš dotaz má souvislost s plošným testováním, které probíhalo od 17.1.2022. Nařízením se upravilo mj. i to, jak se má postupovat v případě pozitivního testu. Tento postup byl podle Vašeho dotazu nejspíš dodržen. Po zjištění pozitivního testu by toto měl zaměstnavatel nahlásit a zaměstnanec je poslán do karantény v té době na 5 dnů. Po 5 dnech Vám nejspíš měla přijít SMS zpráva o ukončení karantény. Pokud zaměstnanec po dobu těchto 5 dnů začne prokazovat příznaky, měl by kontaktovat svého praktického lékaře a ten karanténu změní na izolaci. V případě, že zaměstnanec příkazy nemá, bude mu karanténa ukončena – měl by se navrátit do zaměstnání a zaměstnavatel by měl provést další test. Ten, když bude opět pozitivní, tak se vše opakuje.

Chápeme, že z Vaší strany se jednalo o zodpovědný krok, když jste si udělal sám kontrolní test. Nicméně si nejsme jisti, jak funguje systém hlášení pozitivity – zda nebylo potřeba uvést nějaké číslo testu apod. Domníváme se, že chybu udělal i zaměstnavatel, a to především proto, že sám měl znát postup pro testování zaměstnanců. Zkuste se s ním domluvit, zda nejdou tyto dny vykázat jako home-office právě i kvůli jeho pochybení. Co se týče obrany, zkuste se případně obrátit i na svého praktického lékaře či krajskou hygienickou stanici s tím, že byla neschopenka špatně ukončena a zda s tím nejde ještě něco udělat. Popř. ohledně nátlaku ze strany zaměstnavatele kvůli čerpání dovolené Vám můžeme doporučit Inspektorát práce, nicméně čerpání dovolené si může určit zaměstnavatel sám, měl by to však udělat dle Zákoníku práce alespoň 14 dnů předem. Ve Vašem případě tedy není možné nařizovat dovolenou nějak zpětně, jelikož mu to zákon neumožňuje. Problém je, že v takovém případě Vám může dny, kdy jste byl již mimo karanténu vést jako neplacené volno z důvodu nestanovených překážek na straně zaměstnance. Je tedy volbou zaměstnance, zda odsouhlasí čerpání dovolené nebo neplacené volno. Opět však připomínáme, abyste se ve věci zkusil obrátit ještě na praktického lékaře/hygienu/Inspektorát práce.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín – Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou může podle § 39 zák. práce trvat nejdéle 3 roky s tím, že o stejně dlouhou dobu by mohlo být trvání tohoto pracovního poměru ještě dvakrát opakováno. Opakováním tohoto pracovního poměru se rozumí také jeho prodloužení. Smluvní strany mohou uzavřít pracovní poměr na dobu určitou celkem třikrát na dobu maximálně 9 let (3r + 3r + 3r).
V právní úpravě je princip, podle něhož při porušení zákonem stanovených podmínek při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou (zaměstnavatel např. uzavře pracovní poměr na dobu určitou celkem čtyřikrát), je konstruována právní fikce, podle níž byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou, pokud zaměstnanec kvalifikovaným způsobem projeví před uplynutím sjednané doby vůli pracovat u zaměstnavatele v pracovním poměru na dobu neurčitou. Jestliže zaměstnanec neoznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho po uplynutí původně sjednané doby dále zaměstnával, jeho pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby.
Výše vyjmenovaná pravidla neplatí pro všechny. Když jsou k tomu vážné provozní důvody a jde o zvláštní druh práce, u které nelze od zaměstnavatele rozumně žádat, aby nabízel smlouvy na dobu neurčitou, pravidlo třikrát a dost nemusí platit. Týká se to typicky sezónních prací, třeba vlekařů a obsluhy letních koupališť, zaměstnanců v zemědělství, stavitelství nebo některých uměleckých profesí. Další výjimka se vztahuje na zaměstnance, které zaměstnává agentura práce pro výkon práce u jiných zaměstnavatelů (běžných kmenových zaměstnanců, kteří pracují přímo v agentuře, se výjimka netýká).
Vzhledem k Vámi popisované situaci byste tak, pokud se na Vás nevztahuje některá uvedených výjimek, měla již dostat nově prodlouženou pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

Z Vašeho dotazu nevyplývají všechny potřebné informace, proto musíme odpovědět vcelku obecně. Zaměstnavatel je povinen Vám vyplatit mzdu za odpracovaný měsíc v domluveném termínu, nejpozději však do konce měsíce. Výplata za měsíc leden tedy musí být vyplacena nejpozději do konce února. Do té doby můžete jen „uhánět svého zaměstnavatele“. Po uplynutí této lhůty je možné za 1) do 15 dnů po uplynutí splatnosti výplaty (konec měsíce) okamžitě zrušit pracovní poměr bez výpovědní doby. A za 2) bez ohledu na to, zda ukončíte pracovní poměr či nikoliv, zaslat zaměstnavateli výzvu k zaplacení dlužné mzdy. Tato výzva musí být písemná a musí být doručena na adresu zaměstnavatele. Ve výzvě by mělo být obsaženo, na základě čeho žádáte, co žádáte a do kdy se má plnit (zaplatit) – většinou se dává lhůta 15 dnů na zaplacení od doručení výzvy. Když zaměstnavatel neuhradí dlužnou mzdu ani tak, zasílá se ještě předžalobní výzva – ta by měla obsahovat určité náležitosti, mj. i to, že se upozorní dlužník na řešení sporu soudní cestou v případě neuhrazení dlužné částky (mzdy). Pokud není uhrazena dlužná částka ani tak, podává se poté návrh k soudu – platební rozkaz (jakási zrychlená forma žaloby) nebo žaloba na zaplacení dlužné částky.

Ještě bychom chtěli upozornit, že pokud by bylo více zaměstnanců, kteří neobdrželi výplatu v termínu (do konce následujícího měsíce), je možné se společně obrátit na ÚP, který pomáhá s vymáháním dlužné mzdy tak, že navrhne insolvenci pro zaměstnavatele.

Co se pokuty týče k tomu se bohužel nejsem schopni vůbec vyjádřit, protože neznáme ani Vaši pracovní smlouvu ani nás nenapadá, za co by mohla pokuta být. Zaměstnanci jako takoví většinou nedostávají pokuty, maximálně by se Vám tedy mohl uložit nějaký poplatek či náhrada škody na jehož strhávání Vás však zaměstnavatel musí písemně upozornit – musí určit, proč tyto peníze žádá a vy jako zaměstnanec takovouto skutečnost většinou musíte i podepsat. Pokud k tomu nedošlo, je nevyplacení Vaší mzdy neoprávněné a můžete jí vymáhat viz výše.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín – Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.
Pokud tomu dobře rozumíme, máte pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, nyní čerpáte rodičovskou dovolenou, tj. max. do 3 let věku dítěte.
Po dobu čerpání rodičovské dovolené Vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď, protože jste v tzv. ochranné době. Pokud by Vám zaměstnavatel dal výpověď během rodičovské dovolené, je taková výpověď neplatná, je však třeba její neplatnost namítnout.
Zmiňujete, že zaměstnavatel Vás nevezme zpět, protože nemá místo, zřejmě tedy chce s Vámi rozvázat pracovní poměr pro nadbytečnost. Je otázka, zda na to má právo. Pokud došlo u zaměstnavatele k organizačním změnám, může s Vámi rozvázat pracovní poměr pro nadbytečnost, pokud však na Vaše místo přijal jiného zaměstnance na dobu neurčitou, nejedná se o organizační změnu. Zaměstnanec může v takovém případě zaměstnavatele úspěšně žalovat.
Zaměstnavatel s Vámi může skončit pracovní poměr dohodou nebo výpovědí. Dohoda znamená, že s ní obě strany souhlasí, resp. nemusíte podepisovat dohodu, která je pro Vás nevýhodná. Výpověď je na rozdíl od dohody jednostranná záležitost, ale zaměstnavatel ji může dát zaměstnanci pouze z důvodů uvedených v zákoně.
Záleží tedy na Vás, zda budete souhlasit s dohodou, nebo budete trvat na výpovědi (máte na to právo). I v případě, že přistoupíte na dohodu, je důležité, aby v ní byl uveden vážný důvod skončení pracovního poměru, je to důležité kvůli případnému nároku na podporu v nezaměstnanosti, aby Vám nebyla krácena. V případě skončení pracovního poměru máte v určitých případech nárok na odstupné. Dle zákona (viz § 67 zák. práce) náleží odstupné zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo pro nadbytečnost nebo dohodou z těchto důvodů, a to ve výši nejméně:
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
Doba mateřské a rodičovské se započítává do doby trvání pracovního poměru.
V případě výpovědi běží výpovědní doba, která činí nejméně dva měsíce.
Ještě si dovolíme jednu poznámku: Zaměstnavatelé někdy dávají tzv. výpověď dohodou, to je však nesmysl, skončení pracovního poměru je buď dohodou nebo výpovědí.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pokud je výpověď ze zaměstnání sjednána písemnou dohodou, může být nárok na základní sazbu podpory v nezaměstnanosti, ale i na sníženou. Vše je závislé na tom, co se do dohody napíše. Aby měl zaměstnanec nárok na podporu v plné výši, tj. 65 % z průměrného měsíčního výdělku, musí být v dohodě uvedeno, že byl pracovní poměr rozvázán např. z důvodu reorganizace podniku, pracovního úrazu, nemoci z povolání apod. Uvedení důvodu je stěžejní nejen pro získání podpory, ale i při nároku na odstupné.
Pokud by pak v dohodě závažné důvody uvedeny nebyly, uchazeč o zaměstnání na úřadu práce má nárok na podporu v nezaměstnanosti ve snížené sazbě, tj. na 45 %.
Doporučujeme zajít na úřad práce do 3 pracovních dnů od ukončení posledního pracovního poměru.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Vy, jako zaměstnanec máte povinnost vrátit zaměstnavateli před skončením pracovního poměru klíče i služební telefon. S největší pravděpodobností jste je od zaměstnavatele obdržel na základě podepsání nějakého dokumentu. Stejně tak by měl být o jejich předání opět vyhotoven protokol. Z tohoto důvodu bychom příliš nedoporučovali odeslání poštou.
Naopak Vás nemusí zajímat, že majitel firmy do ní nedochází, protože jste byl zaměstnancem firmy, nikoli jednoho člověka. Vy byste právě proto měl dané věci osobně do firmy odnést a nechat si jejich předání písemně potvrdit.
Zároveň Vás upozorňujeme, že zaměstnavatel má povinnost při skončení pracovního poměru předat zaměstnanci také určité listiny, které jsou následně důležité např. pro daňové účely, pro účely stanovení peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti či jiných dávek státní sociální podpory.
Mezi tyto listiny obvykle patří:
• Zápočtový list
• Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění
• Posudek o pracovní činnosti
• Výstupní list
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Okamžité zrušení pracovního poměru ze zdravotních důvodů možné je, nicméně není možné ukončit takto pracovní poměr kvůli jakýmkoliv zdravotním problémům. Lékař (pracovní – pokud je nebo obvodní – záleží na tom, jak to máte řešené v práci) musí vydat posudek, který uvádí, že nejste schopen vykonávat danou práci. Po tomto posudku však má Váš zaměstnavatel najít jiné místo, které byste byl podle onoho posudku schopen vykonávat. Pokud tak zaměstnavatel neučiní do 15 dnů, máte možnost podat okamžité ukončení pracovního poměru.

Pokud byste neměl posudek od lékaře, je nutné podat klasickou výpověď ze zdravotních důvodů, zde je však nutné dodržet výpovědní lhůtu (dle Vaší pracovní smlouvy či dle zákona - 3 měsíce). Chápeme, že pokud máte nyní nemocenskou a máte určité zdravotní důvody či problémy, je možné být po dobu výpovědní lhůty na nemocenské.

Co se týče přesčasů, za přesčasy je možné obdržet příplatek nebo náhradní volna – záleží na domluvě se zaměstnavatelem. Náhradní volno je možné vyčerpat do 3 měsíců od odpracovaných přesčasů, příplatky by se měly vyplácet ve výplatě za odpracovaný měsíc. Pokud k proplacení nedošlo ani nebude čerpáno náhradní volno, je potřeba vyzvat zaměstnavatele k proplacení a případně vymáhat soudně – k tomu je však mít prokázané nějakým způsobem, že k přesčasům došlo. Co se týče nevyčerpané dovolené, ta se buďto čerpá ve výpovědní lhůtě – když je to možné – nebo se proplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, který následuje po ukončení pracovního poměru.

Snad je naše odpověď dostačující, nicméně pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín - Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Není-li určeno jinak, jsou mzda a plat splatné k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce (k poslednímu dni období splatnosti).
Není zde tedy rozhodné, kdy Váš pracovní poměr v měsíci skončil a ani jak dlouho trval. Každý zaměstnavatel má už v pracovní smlouvě uvedeno, ke kterému dni v měsíci jsou výplatní termíny.
Vzhledem k tomu, že se jedná o dny odpracované v prosinci, k výplatě za ně dojde až ve výplatním termínu zaměstnavatele v průběhu ledna.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance není účinná samotným aktem doručení, nýbrž právo počítá s tzv. výpovědní dobou v délce 2 měsíců. Ta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
Druhou variantou je ukončení pracovního poměru „dohodou“. Na přesném datu ukončení pracovního poměru je třeba se dohodnout se zaměstnavatelem, odtud slovo „dohoda“. Pracovní poměr končí datem uvedeným v dohodě. Může to být ihned, nebo také za měsíc. Zaměstnavatel však musí s ukončením pracovního poměru dohodou souhlasit. Bez souhlasu jedné ze stran nelze zaměstnání tímto způsobem ukončit a zaměstnanec je tak povinen dodržet standardní výpovědní lhůtu.
Upozorňujeme, že zaměstnanec podle zákona odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením pracovních povinností. To znamená, že pokud by se z okolností podařilo prokázat, že nepřítomný zaměstnanec dal přednost jiné práci a nedodržel výpovědní dobu záměrně, mohl by zaměstnavatel nárokovat i ušlý zisk.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, viz Zákoník práce §115 odst. 3.
Ve Vašem případě je důležité, jestli jste v pracovním poměru, pokud ano, svátek by pro Vás jistě neměl představovat finanční újmu a zaměstnavatel by Vám měl svátek proplatit bez ohledu na to, že jste ve zkušební době.
Zkušební doba neznamená, že nemáte nárok na proplacení státního svátku či příplatků.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
V případě, že Váš známý již není schopný vykonávat danou práci z důvodu svého zdravotního stavu, zaměstnavatel ho může buď převést na jinou práci, či se zaměstnancem ukončit pracovní poměr – buď jednostrannou výpovědí či dohodou.
V případě, který se týká Vašeho známého - dle § 41 zákoníku práce, odst. 1: „Je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
či
f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci.“
Pokud by nebylo možné Vašeho známého převést z výše uvedených důvodů v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím Váš známý nesouhlasil. Při převedení zaměstnance na jinou práci z výše uvedených důvodu je však zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Pokud by Vašeho známého nebylo možné převést či přeložit na jinou práci, může se zaměstnavatelem dohodnout na rozvázání pracovního poměru, podle Vámi již zmiňovaného
§ 49 zákoníku práce: „(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.“
Co se týče ukončení pracovního poměru dohodou, v určitých případech tato dohoda pro zaměstnance není výhodná, např. poté má zaměstnanec problémy například s vyplácenou podporou v nezaměstnanosti atd.
Pokud by Váš známý nepřistoupil na dohodu o rozvázání pracovního poměru, může mu dát zaměstnavatel dle § 52 zákoníku práce i výpověď. U Vašeho známého by se pravděpodobně jednalo o daný důvod: „e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost“. Při výpovědi z tohoto důvodu by Váš známý nárok na odstupné neměl.
Určitě bychom doporučili Vašemu známému, aby si zkusil požádat o prodloužení podpůrčí doby nemocenské a vyčkal, zda mu bude přiznaný ID či nikoli. Pokud s ním zaměstnavatel bude chtít rozvázat pracovní poměr, ať preferuje raději ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele než ukončení pracovního poměru dohodou.
Věříme, že Vám naše odpověď pomohla. V případě dalších dotazů či pomoci se sepisem námitky nás můžete kontaktovat buď zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.
S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Dle zákoníku práce výpovědní doba činí 2 měsíce i u pracovního poměru na dobu určitou. Pro rychlejší ukončení pracovně právního vztahu slouží dohoda o rozvázání pracovního poměru, kterou se můžete pokusit uzavřít se svým zaměstnavatelem o dřívějším skončení pracovního poměru.
V případě, že zaměstnavatel s dohodou souhlasit nebude, je potřeba počítat se zákonnou dvouměsíční výpovědí, která začne běžet od prvního následujícího měsíce po doručení písemné výpovědi ze zaměstnání zaměstnavateli.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.

Ve Vašem dotazu uvádíte, že bývalý zaměstnavatel je v prodlení s výplatou, předpokládáme tedy, že došlo k řádnému ukončení pracovní smlouvy (ze zákona: písemně a musí být doručeno druhé straně). Nevíme, zda jste podal výpověď Vy nebo zaměstnavatel, nebo třeba nedošlo k okamžitému ukončení pracovního poměru (bez výpovědní doby, ale s nárokem na úhradu průměrné mzdy za další dva měsíce).

Zaměstnavatel má povinnost vyplatit mzdu nejpozději do konce měsíce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu. To znamená, že mzdu za srpen 2021 musí zaměstnavatel vyplatit do konce září 2021. Od 1. října 2021 běží ještě lhůta 15 dnů, kdy má zaměstnavatel možnost mzdu vyplatit. Po uplynutí této lhůty už se jedná o dlužnou mzdu, kterou je možné oficiální cestou vymáhat. Při vymáhání dlužné mzdy se postupuje tak, že se zaměstnavateli nejprve pošle výzva, ve které je potřeba popsat na základě čeho Vám vznikl nárok, jakou částku požadujete a jakým způsobem má být vyplacena. Ve výzvě se většinou dává lhůta na zaplacení v rozsahu 15 dnů od doručení. Po výzvě by měla následovat ještě předžalobní výzva, zde se již upozorní zaměstnavatel na řešení vymáhání soudní cestou (lhůta na zaplacení zde bývá 7 dní od doručení). Poté je již možné se obrátit na soud s žalobou o zaplacení dlužné mzdy, kdy lze žádat např. i zákonný úrok z prodlení.

Dlužná mzda se pak může řešit i skrze Úřad práce, na ten je možné se obrátit však pouze v případech, že není vyplácena mzda více zaměstnancům. Vzhledem k neuhrazené mzdě, bychom Vás chtěli ještě upozornit, abyste si zjistil, zda za Vás v daném měsíci bylo odváděno sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je ze zákona povinné a může Vám na něm vzniknout dluh, kontaktujte tedy svou zdravotní pojišťovnu a případně doložte, že jste za měsíc srpen byl ještě zaměstnaný u bývalého zaměstnavatel (např. pracovní smlouva + výpověď). Sociální pojištění není ze zákona povinné, zakládá Vám však nárok na důchod a má vliv i na výši důchodu, v této otázce se můžete obrátit na Okresní správu sociálního zabezpečení a případně doložit opět, že jste byl v daném měsíci zaměstnán.

Snad Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín - Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
V době pracovní neschopnosti se prvních 14 dní vyplácí náhrada mzdy od zaměstnavatele. Pro získání těchto peněz musí stále trvat pracovní poměr. To znamená, že pokud jste odešla na nemocenskou 5 dní před skončením pracovního poměru, náležela Vám výplata náhrady mzdy od zaměstnavatele jen po tuto dobu.
Nemocenské dávky pak náleží zaměstnanci, který onemocněl v době pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě 7 dní od skončení až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.
Ve Vašem případě pracovní neschopnost trvala 16 dní, proto došlo k jejich vyplácení pouze za 2 dny.
Po zbývající období Vaší pracovní neschopnosti v měsíci září Vám výplata žádných peněz ani od bývalého zaměstnavatele a ani od České správy sociálního zabezpečení nenáležela.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

I když dcera písemnou smlouvu neměla, smlouva jí vznikla. Zákoník práce uvádí, že smlouva DPP sice musí být uzavřena písemně (§ 77 odst. 1 Zákoníku práce), existuje však § 20 Zákoníku práce, který uvádí:

„Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.“

Z tohoto vyplývá, že smlouva existuje právě na základě plnění. Problém je však v tom, že tím, že smlouva v písemné podobě neexistuje, není nikde ujednáno několik podstatných věcí – jaká je pracovní doba, na jak dlouho je smlouva uzavřena, jaké jsou práva a povinnosti. Neposkytnutí písemné smlouvy je navíc hrubé porušení povinností zaměstnavatele. Doporučujeme, aby dcera zaslala písemnou cestou okamžité ukončení dohody o provedení práce pro hrubé porušení povinností zaměstnavatele uložených Zákoníkem práce – konkrétně neposkytnutím pracovní smlouvy. Zde pak neplatí žádná výpovědní lhůta, ale dohoda je ukončena dnem doručení onoho okamžitého ukončení pracovního poměru (§ 77 odst. 4 písm. c). Pokuta, která je po dceři požadovaná není příliš vymahatelná, jelikož žádná smlouva neuvádí, na jak dlouho byla uzavřena, v jakém rozsahu apod. Dcera také může upozornit, že neposkytnutím písemné smlouvy, což je již zmíněné „hrubé porušení povinností“ hrozí pokuta od Inspektorátu práce ve výši až 10.000.000 Kč. Domníváme se, že po tomto upozornění si nejspíš zaměstnavatel rozmyslí vymáhání nějaké pokuty po Vaší dceři. V závěru ještě uvedeme, že na Inspektorát práce se samozřejmě můžete obrátit bez ohledu na to, zda dá „zaměstnavatel“ dceři pokoj či ne.

Snad Vám naše odpověď alespoň trochu pomohla. Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín - Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zkušební doba je zpravidla 3 měsíce (u vedoucích pracovníků 6 měsíců). Nebývá příliš obvyklé, aby si během ní zaměstnanec bral dovolenou, protože se má co nejvíce seznámit se svými pracovními povinnostmi. Je tedy zpravidla na dobré vůli zaměstnavatele, zdali dovolenou novému zaměstnanci schválí a v jakém rozsahu, a to zejména tehdy, pokud zaměstnanec dosud neodpracoval dostatečný počet dní na to, aby mu nárok na čerpání dovolené vznikl. Takže požadavek na dovolenou u moře, pokud jste odpracoval teprve dva měsíce, by byl z vaší strany velmi nadstandardní. Pokud byste však z naléhavých důvodů potřebovali den volna, dalo by se předpokládat, že vám ho zaměstnavatel schválí.
Pokud u nového zaměstnavatele odpracujete minimálně 60 dnů v daném kalendářním roce, vzniká vám v uvedeném kalendářním roce nárok na dovolenou. Zmíněných 60 dnů musí být u nového zaměstnavatele odpracováno v nepřetržitém pracovním poměru.
Po odpracování oněch 60 dnů, máte nárok na dovolenou (ze zákona minimálně v délce 20 dnů) za předpokladu, že u daného zaměstnavatele odpracujete celý kalendářní rok. Pokud však pracovní poměr u onoho zaměstnavatele bude trvat méně než kalendářní rok, pak máte nárok na tzv. poměrnou část dovolené. Ta činí za každý celý odpracovaný kalendářní měsíc jednu dvanáctinu dovolené, která by vám normálně náležela za celý odpracovaný kalendářní rok.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Rozumíme Vašim obavám, že od zaměstnavatele peníze nevymůžete. Velmi záleží, co máte uvedené v pracovní smlouvě a co se Vám podaří prokázat.
Jako první bychom Vám doporučili obrátit se na inspektorát práce, aby prošetřil danou situaci a nekalé praktiky zaměstnavatele. Pokud by inspektorát zjistil nějaké porušení ze strany zaměstnavatele, udělal by z tohoto šetření zápis, který by Vám mohl výrazně pomoci u případného pozdějšího soudního sporu.
Pokud jste si všechny směny zaznamenávala do papíru se závozy, je velká šance, že tím byste skutečně odpracované hodiny prokázala. Také by šla tato skutečnost prokázat, pokud existují nějací svědci, kteří Vás odpracovat dané směny viděli, například kolegové atd.
Také bychom Vám doporučili dojít si na zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení a ověřit si, zda za Vás zaměstnavatel po celou dobu pracovního poměru vůbec odváděl platby na zdravotní a sociální pojištění.
Co se týče výplatních pásek: Povinnost vydat zaměstnanci tzv. „výplatní pásku“ ukládá zaměstnavateli §142 odst. 5 zákoníku práce, který říká: „Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.“
Určitě se nemusíte obávat toho, že pokud by vstoupil zaměstnavatel, ať již jako firma či fyzická osoba, do insolvence, že byste z něj žádné peníze nevymohla. Pohledávky z pracovně právních vztahů mají přednost před všemi ostatními pohledávkami za majetkovou podstatou, tzn. k jejich vymáhání dochází mezi prvními. Je tedy velká pravděpodobnost, že by se Vám podařilo vymoci celou dlužnou částku.
V případě zájmu vymáhání dlužných peněz je potřeba zaslat zaměstnavateli doporučeně upomínku. Pokud by ani na základě upomínky dlužnou mzdu nevyplatil, zasílá se předžalobní výzva. Pokud ani poté by Vám peníze nevyplatil, je potřeba se se svým nárokem obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky či s platebním rozkazem.
Ohledně hodinové sazby se řiďte tím, co máte uvedeno ve smlouvě.
Věříme, že Vám naše odpověď pomohla. V případě dalších dotazů nás můžete kontaktovat buď zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.
S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

zaměstnavatel může zaměstnance odvolat z dovolené pouze v případě vážných provozních důvodů a toto odvolání musí být odůvodněné – např. pokud je v práci někdo, kdo by mohl vykonat práci místo zaměstnance na dovolené, neměl by být zaměstnanec z dovolené odvolán. Otázkou je zde však úhrada nákladů za zrušenou dovolenou. Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že ho zaměstnavatel odvolal z dovolené. Problém je, že samotný zákoník nemluví jasně v tom, zda má zaměstnavatel za rodinu náklady hradit také – je třeba tedy počítat s tím, že může vzniknout rozpor a je pak na zaměstnanci, aby svůj nárok uhájil. Z našeho pohledu se domníváme, že by měly být uhrazeny náklady za celou rodinu, jelikož rodina se bez řidiče nemůže dostat na místo. Určitě by bylo vhodné požádat o uhrazení nákladů i za rodinu, protože reálně bylo znemožněno rodině odjet (není možné, aby se na dovolenou dostali bez Vás). V případě, že by zaměstnavatel toto odmítl, by nejspíš nezbývalo než jít do nějakého soudního sporu či mimosoudního řešení s pomocí právníků.

poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín - Podmokly.

S přáním pěkného dne, tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Vy, jako zaměstnanec můžete dát výpověď z pracovního poměru zaměstnavateli z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu bez omezení. Pracovní poměr potom skončí uplynutím výpovědní doby, které je 2 měsíce. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Na běh výpovědní doby nemá v případě výpovědi ze strany zaměstnance případná pracovní neschopnost zaměstnance žádný vliv. Pracovní poměr tak skončí uplynutím posledního dne výpovědní doby, do práce se poté tedy vracet nadále nebudete. Pokud Vám však bude pracovní neschopnost ukončena ještě za trvání pracovního poměru (v průběhu výpovědní lhůty), do práce se vrátit do doby skončení pracovního poměru musíte.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Ve svém dotazu jste se bohužel nezmínil, jaké povolání vykonáváte. Pokud vám v práci nehrozí žádná velká rizika, pak nemá zaměstnavatel povinnost Vám oblečení a obuv hradit. Pokud ale v práci oblečení a obuv podléhá mimořádnému opotřebení nebo znečištění a je vystavováno škodlivým faktorům, pak se jedná o ochranné pomůcky a zaměstnavatel má povinnost je hradit plně.
Zákonem však nikde není stanoveno, kolikrát do roka máte nárok na novou obuv/oblečení. Mělo by to být stanoveno buď interním předpisem, nebo by to mělo fungovat tak, že vám je zaměstnavatel vymění v momentě, kdy už neplní svoji funkci. Často se setkáváme s úpravou, že na pracovní boty má zaměstnanec nárok 1 krát za 2 roky.
Doporučujeme si pročíst interní směrnice ve Vašem zaměstnání spolu s pokyny BOZP.
Pokud si myslíte, nebo v interních dokumentech opravdu zjistíte, že na proplacení obuvi nárok máte a zaměstnavatel to opakovaně odmítá, obraťte se na inspektorát práce.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pokud je manžel sám, komu nebyla vyplacena mzda, můžete postupovat cestou soudního vymáhání pohledávky (tj. mzdy) podle občanského soudního řádu. V tomto případě budete muset podat žalobu proti Vašemu zaměstnavateli (v obecné promlčecí době, tedy do tří let ode dne, kdy se mzda stala splatnou). Před podáním žaloby se doporučuje zaměstnavatele písemně vyzvat, aby mzdové nároky uhradil a upozornit jej na možnost jejich vymáhání v soudním řízení, pokud opět nezaplatí. Je vhodné také upozornit na skutečnost, že porušování pracovněprávních předpisů hodláte řešit také s příslušnými státními orgány (např. inspekce práce, úřad práce, celní správa a finanční úřad).
Co se týká výpovědi z pracovního poměru, bez dodržení 2 měsíční výpovědní lze výpověď podat pouze na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem k určitému datu. V ostatních případech je potřeba tuto lhůtu dodržet. V opačném případě po Vašem manželovi může zaměstnavatel vymáhat náhradu škody za neodpracované směny.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Na agenturu práce jako na zaměstnavatele se vztahují stejné podmínky zákoníku práce jako na jakéhokoli jiného zaměstnavatele. Pracovní smlouvy však bývají sjednány do nějakého data nebo na dobu dočasného přidělení ke konkrétnímu uživateli, tedy na dobu určitou. Záleží tedy na tom, za jakých podmínek může být ukončeno tzv. dočasné přidělení zaměstnance.
Dle § 309, odst. 3 zák. práce: Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; před uplynutím této doby končí dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem, popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.
Tj. v písemné dohodě mezi agenturou a uživatelem musí být stanoveny podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; není však možné sjednat podmínky pro ukončení doby dočasného přidělení před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno pouze ve prospěch uživatele (viz §308 zák. práce).
Z toho vyplývá, že samotná pracovní neschopnost nemůže být důvodem k ukončení dočasného přidělení zaměstnance, a tedy k ukončení pracovního poměru s agenturou.
Za podmínek stanovených zákonem vznikne i agenturnímu zaměstnanci nárok na nemocenskou, resp. po dobu prvních 14 dnů je i agentura práce jako zaměstnavatel povinna platit zaměstnanci náhradu mzdy.
Pouze pokud by v tomto období skončila doba dočasného přidělení, mohl by skončit i pracovní poměr u agentury (nejedná se o výpověď).
Někdy se stává, že zaměstnavatel či agentura nutí za určitých okolností zaměstnance podepsat dohodu o skončení pracovního poměru, zaměstnanec však není povinen tuto dohodu podepisovat, pokud s ní nesouhlasí (je možné, že agentura to takto praktikuje).
Co se týče samotné výpovědi z pracovního poměru, pro agenturu práce platí stejná pravidla jako u běžného zaměstnání, ale u agenturního zaměstnávání pracovní poměr končí většinou uplynutím doby, na níž byl sjednán, nebo právě uplynutím doby dočasného přidělení.
Bohužel nejsme Vám schopni říct bližší informace, pokud nevidíme pracovní smlouvu s agenturou a dohodu o dočasném přidělení. Pokud máte pochybnosti o tom, zda agentura postupuje dle zákona, můžete se také případně obrátit na příslušný Oblastní inspektorát práce.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší poradny.
Bohužel z Vašeho dotazu nevyplývá, zda Vás zaměstnavatel na danou pozici chce převést z nějakého důvodu či bezdůvodně. Uvádíte, že jste měl pracovní úraz. Nevíme, zda jste nadále schopný svou práci vykonávat. Také nevíme, co p. úrazu předcházelo.
Nyní Vám zmíníme, v jakých případech Vás zaměstnavatel musí, popřípadě může převést na jinou pozici, než byla sjednána v prac. smlouvě, i bez Vašeho souhlasu.
Zaměstnavatel je povinen Vás převést na jinou práci, pozbyl-li jste vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci; nesmíte-li podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo byl jste jako pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci.
Dále Vás zaměstnavatel může převést na jinou práci, bylo-li proti Vám zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení nebo pozbyl-li jste dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Zaměstnavatel Vás také může na jinou práci, převést i bez Vašeho souhlasu, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné nebo živelné události, nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.
Pokud byste nemohl konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může Vás zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že s převedením budete souhlasit.
V jiných případech než výše uvedených byste s převedením na jinou pozici, popřípadě přeřazením na jiný druh práce musel souhlasit.
Co se týče Vašeho p. úrazu: Při p. úrazu má poškozený zaměstnanec nárok na náhradu ztráty na výdělku a to ve výši rozdílu mezi mzdou, kterou dosahoval před úrazem a nemocenskou. Nárok zaměstnance vzniká každý měsíc a zaměstnavatel je povinen mu doplácet mzdu tak, aby v součtu dostával tolik, jako by normálně pracoval. Pokud jste dosud daný rozdíl peněz nedostal, je potřeba zaměstnavatele písemně vyzvat, aby Vám peníze vyplatil.
Níže uvádíme, na jaké další náhrady máte, kromě náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, v důsledku pracovního úrazu nárok. Jedná se například o:
1.Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
2.Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
3.Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
4.Náhrada věcné škody
Více informací o jednotlivých náhradách se lze dočíst na webové stránce: pravoprovsechny.cz/clanky/naroky-pri-pracovnim-urazu/
Věříme, že Vám naše odpověď pomohla. V případě dalších dotazů nás můžete kontaktovat buď zde, nebo v naší poradně, tel. 608962163.
S přáním pěkného dne,
Tým IP

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využila služeb naší internetové poradny.

povinnost testování zaměstnanců byla nařízena vládou jen do konce června, velká část zaměstnavatelů od testování upustila, ne však všichni a možnost vyžadovat test jim i nadále zůstala. Testování zaměstnanců si může zaměstnavatel upravit nějakou interní směrnicí a opravdu ho pak může vyžadovat. Pokud by tato interní směrnice nebyla, asi by se dalo uvažovat nad tím, zda můžete doložení testu odmítnout, nastává pak ale problém, že zaměstnavatel vlastně může nařídit čerpání dovolené, neplacené volno apod. V případě vyžadování negativních testů by však měl testy proplácet nebo na ně nějak přispívat. Poté je ještě povinnost testy dokládat (nenaočkovaný zaměstnanec), když se zaměstnanec zdržuje mimo pracoviště po dobu 10 dnů a více nebo při návratu z rizikových zemí, ale to již upravuje opět jiné nařízení vlády.

Kdyby se Vám dokládání testů i nadále nezdálo, můžete se zkusit obrátit na příslušný Inspektorát práce:

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

Adresa: SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem

Telefon: +420 950 179 711

E-mail: usti@suip.cz

Úřední dny: Pondělí a Středa: 8:00 – 17:00

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín - Podmokly.

S přáním pěkného dne,

tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Předně je třeba uvést, že termín dovolené určuje především zaměstnavatel. Vyplývá to z § 217 zákoníku práce: Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.
Pro samotné čerpání dovolené je rozhodný okamžik jejího určení zaměstnavatelem, nikoliv vyplnění žádosti zaměstnance o její poskytnutí, ani naplánování dovolené v plánu dovolených. Zároveň je zaměstnavatel povinen písemně oznámit dobu čerpání dovolené alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak. V případě, kdy je již dovolená zaměstnavatelem určena, může zaměstnavatel při existenci provozních důvodů zaměstnanci dovolenou neposkytnout, případně zaměstnance z dovolené odvolat, je však povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Tyto náklady je zaměstnanec povinen zaměstnavateli doložit (bude se jednat např. o storno zájezdu) a zároveň je povinen minimalizovat vzniklé náklady (tj. např. realizovat storno zájezdu).
V daném případě tedy záleží na tom, zda termín pobytu v zahraničí byl stanoven na dobu již zaměstnavatelem schváleného čerpání dovolené, pak by mohl vzniknout nárok na úhradu vzniklých nákladů. Dále záleží na tom, zda je schopna kolegyně doložit např. stornopoplatky týkající se přímo její osoby.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,

děkujeme, že jste využil služeb naší internetové poradny.

Zákoník práce jako takový neupravuje vybavenost pracoviště, existuje však Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které mj. uvádí i to, jak je to se záchodem na pracovišti. Podle tohoto nařízení musí být záchod pro zaměstnance zajištěn – nemusí to být přímo v prodejně, ale musí být určitým způsobem zaměstnavatelem zajištěn. Dle § 54 odst. 6) musí být záchod zajištěn v docházkové vzdálenosti do 120 m – v případě ztíženého přístupu/nerovnosti povrchu/chůzi do kopce/členité přístupové cesty do 75m, společně se záchodem musí být také zajištěno umyvadlo s tekoucí vodou. Nevíme, jak daleko je od květinářství kavárna, do které partnerka dochází, nicméně pokud se domníváte, že nejsou dodrženy tyto předpisy, můžete se obrátit na Oblastní Inspektorát práce. Na příslušný Inspektorát práce Vám zasíláme také kontaktní údaje:

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

Adresa: SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem

Telefon: +420 950 179 711

E-mail: usti@suip.cz

Úřední dny: Pondělí a Středa: 8:00 – 17:00


Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně, nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608 962 163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín - Podmokly.

S přáním pěkného dne, tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Předně je třeba uvést, že by neměl být Váš problém a starost, že zaměstnavatel zaslal Vaši mzdu na jiný účet, než který jste pro tento účel uvedla. Je povinností zaměstnavatele, příp. odpovědné účetní, aby tuto chybu co nejdříve napravili a mzdu za Vaši práci Vám vyplatili. Zákoník práce stanoví jednoznačnou odpovědnost zaměstnavatele za průběh a výsledek bezhotovostní transakce. Toto vyplývá z § 143 zák. práce, odst. 1:
Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín.
Mzda má být vyplacena nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Zaměstnavatel má pak možnost domáhat se vrácení peněz po majiteli účtu, a to případně i soudní cestou, protože ze strany majitele účtu se jedná o bezdůvodné obohacení bez ohledu na to, zda je účet zablokovaný (a peníze byly exekutorem použity na úhradu dluhu) či nikoli. Samozřejmě v praxi to může být obtížné, pokud je majitel účtu zadlužený.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Níže postupně odpovídáme na všechny Vaše dotazy.
Otázka č. 1: Co dělat, když zaměstnavatel nevyplatil odměnu za duben, splatná přitom byla k 15.5.?
Zaměstnavatel Vám dle zákona musí mzdu vyplatit do 15. dne měsíce, který následuje po řádném výplatním měsíci. Ve Vašem případě se tedy jedná o termín 15.6.2021. Pokud by Vám zaměstnavatel do té doby peníze nevyplatil, je třeba zaměstnavatele písemně vyzvat, aby vám byly peníze proplaceny. Ideálně formou dopisu, který odešlete doporučeně a poštou. V případě, že by Vám ani na základě výzvy zaměstnavatel peníze nevyplatil, je potřeba postupovat ve vymáhání daných peněz předžalobní výzvou, žalobou na zaplacení dlužné částky atd.
Otázka č. 2: Musí člověk chodit do práce, i když nedostal odměnu nebo nemusí, co případně hrozí, když zaměstnanec nechodí?
Jakožto zaměstnanec pracující na DPP můžete vypovědět dohodu o provedení práce bez udání důvodu nebo z jakéhokoli důvodu. Vypovědět dohodu je možné pouze písemně. Výpovědní doba je 15 dnů a začíná běžet dnem, kdy byla prokazatelně doručena druhé straně
Nevyplatí-li Vám zaměstnavatel odměnu za vykonanou práci do 15 dnů od uplynutí období splatnosti, u Vás tedy do 15.6.2021, můžete dohodu o provedení práce vypovědět okamžitě.

Pokud nedošlo z Vaší strany k okamžitému vypovězení dohody o provedení práce či jste normálně nevypověděla dohodu o PP a neuplynula výpovědní doba 15 dnů od doručení, do práce byste chodit měla. V případě, že byste nechodila, zaměstnavatel mohl by po Vás vymáhat například ušlý zisk.

Otázka č. 3 a 4: Co když je překročeno 300 hodin, hrozí postih jen zaměstnavateli? A když je překročeno těch 300 hodin, tak by zaměstnanec ani neměl chodit do práce, že?

Pokud je překročeno 300 hodin, tak by DPP měla zaniknout. V případě, že by Vás zaměstnavatel nadále potřeboval, může s Vámi uzavřít buď dohodu o pracovní činnosti, nebo normální pracovní smlouvu. Pokud by zaměstnavatel s Vámi neuzavřel žádnou novou smlouvu a Vy byste nadále chodila do práce, dalo by se říci, že v ten okamžik by se jednalo o tzv. „práci na černo“. Zaměstnavatel i Vy byste tím riskovali vysokou pokutu. A to nemluvě o situacích, které mohou nastat, jako je například pracovní úraz atd.
Otázka č. 5: Jak nejlépe řešit ukončení DPP, když člověk nedostal odměnu, stačí poslat ukončení doporučeně nebo musí být osobně?
Viz odpověď u otázky č. 2.
Dále bychom Vás rádi upozornili, že na zaměstnavatele si můžete stěžovat také u inspekce práce. Podnět ke kontrole je třeba podat příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (podle místa, kde práci vykonáváte), případně Státnímu úřadu inspekce práce.

Věříme, že Vám naše odpověď pomohla. Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.
S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami, tedy mezi stejným zaměstnavatel a stejným zaměstnancem, nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku pracovního poměru.
Opakována může být nejvýše dvakrát. Přičemž za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodloužení. V praxi se již zažil termín „3×a dost“, který znamená, že smlouva na dobu určitou může být sjednána pouze třikrát (jedenkrát poprvé a následně dvě opakování).
Zároveň maximální doba, na kterou mezi stejným zaměstnancem a zaměstnavatelem může být sjednána doba určitá, je 3x na tři roky – tedy devět let.
Může se však stát, že mezi jednotlivými opakováními nastane přetržka. Je-li toto období od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou delší než tři roky, pak se k předchozí době určité nepřihlíží (znovu tedy lze sjednat třikrát dobu určitou).
Na druhou stranu při kratší pauze je nutné k předchozímu zaměstnání přihlížet. Toto ustanovení, spolu s délkou doby určité a dvojím opakováním, brání neomezenému řetězení dob určitých.
Z výše uvedeného zcela jasně vyplývá, že převedení na jinou pozici u stejného zaměstnavatele není důvodem pro další prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Pro výpověď ze zaměstnání není rozhodné datum odeslání výpovědi, ale termín jejího doručení zaměstnavateli.
Důležité je si uvědomit, že výpovědní doba neběží už ode dne doručení výpovědi, ale až od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena. Pokud došla zaměstnavateli, ať už tak, že jste ji předali šéfovi, nebo ji doručila pošta, například 1. dubna 2021, tak výpovědní doba běží až od 1. května 2021. Výpovědní doba je zásadně dvouměsíční, takže váš pracovní poměr skončí 30. června. Pokud nejsou dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, nemůžete nikdy skončit hned. Zaměstnavatel má právo na to, aby si vyhledal novou pracovní sílu a zaškolil ji. Na konkrétním datu, které by se vám hodilo jako den skončení pracovního poměru, se můžete se zaměstnavatelem jedině dohodnout, ale pak jde o skončení pracovního poměru dohodou k určitému datu.
Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Bohužel je to možné. Dle § 48 Zákoníku práce pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby (může skončit i vykonáním určité práce například). Pracovní poměr skončí bez ohledu na osobní situaci zaměstnance. Bohužel můžeme již jen doporučit, pokud se zaměstnanec ocitne v obdobném pracovním vztahu, aby komunikoval se zaměstnavatelem ohledně prodloužení smlouvy a toto si zajistil již dříve, neboť je to v jeho zájmu.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využila služby naší internetové poradny.
Zaměstnavatel Vám nemůže dát výpověď během rodičovské dovolené, ledaže byste přistoupila na dohodu, což s ohledem na podporu v nezaměstnanosti nedoporučujeme. Tj. až se po skončení rodičovské dovolené (dítě dovrší věku 3 let) vrátíte do práce, může zaměstnavatel přistoupit k výpovědi. Při rozvázání pracovního poměru se přihlaste na úřad práce do tří pracovních dní po skončení pracovního poměru, pokud chcete být uchazečem o zaměstnání a mít podporu v nezaměstnanosti vypočítanou z pracovního poměru (tj. vyšší). Souběh rodičovského příspěvku a podpory v nezaměstnanosti je možný.

Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.

Pokud se ale rodič, který byl před posledním zaměstnáním na rodičovské dovolené a jehož dítě ještě nemá 4 roky, nepřihlásí na úřadu práce do tří pracovních dnů, automaticky se to bere tak, že se po skončení zaměstnání vrátil k péči o dítě do 4 let. Pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti se mu tedy jako poslední doba zaměstnání bude počítat péče o dítě do 4 let, tj. náhradní doba zaměstnání. Z té je pak minimální výše podpory v nezaměstnanosti. I takový postup je možný, závisí na Vás, zda se ještě chcete/potřebujete starat o dítě například do června, nicméně podpora v nezaměstnanosti Vám pak vyjde nižší.

Máte tedy vícero možností, zvažte jejich pro a proti.

To, že obdržíte odstupné, neovlivňuje dobu nejzazšího přihlášení na úřadu práce. Podmínku přihlášení do tří pracovních dní musíte splnit (pokud se rozhodnete pro první variantu). Odstupné ovlivní pouze odklad podpory v nezaměstnanosti.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.) Ministerstva zdravotnictví. Je však možné, že zaměstnanec spadá do jedné ze dvou skupin, které nemusí test absolvovat: a) vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele(z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele; b) prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní. Pokud by zaměstnanec spadal do skupiny b), může informovat zaměstnavatele a svou argumentaci proti testování doložit.

Z výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí k povinnému testování zaměstnanců vyplývá, že při odmítnutí testování zaměstnancem zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova (můžete to použít i obráceně, tj. pokusit se o domluvu se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova), čerpání dovolené, na poskytnutí neplaceného volna, případně změně harmonogramu rozvržení směn. Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle §199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance. Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon)


Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny

Odpověď:

Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služby naší internetové poradny.
Zaměstnavatel obecně nemá právo zaměstnanci provedení testu jednostranně nařídit, tj. zaměstnanec se nemůže dopustit porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru tím, že provedení testu odmítne. Nicméně existují zde výjimky pro které by se odmítnutí mohlo stát překážkou v práci na straně zaměstnance. Bohužel nám není známo, jakou profesi zastáváte. Zcela jiná bude situace, kdy budete například pracovat ve zdravotnictví a jiná ve výrobě. U některých povolání je povinnost podrobit se preventivnímu testování natolik důležitá (zejména zaměstnanci ve zdravotnictví či v sociálních službách), že převažuje nad ochranou soukromí a osobní sféry jednotlivých zaměstnanců. O povinnosti těchto osob strpět provedení testu rozhodlo formou mimořádného opatření Ministerstvo zdravotnictví. Nemáme ani dostatek informací ani nejsme kompetentní k posouzení právní závaznosti opatření, která zavedl Váš zaměstnavatel (pokud je vůbec správně zavedl). Nicméně účetní firmy zcela jistě nemá zákonné právo nařídit Vám absolvování testu na covid a stejně tak nařizovat, že nemáte chodit do práce, pokud předpokládáme, že není Vaší vedoucí pracovnicí. Otázka povinnosti absolvovat test na nařízení zaměstnavatele je složitější a věcí výkladu zákona. Někteří zaměstnavatelé se opírají o § 101 zákoníku práce:
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

A dále o §102 zákoníku práce:
(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Považujeme za důležité Vás informovat, že pokud by zaměstnavatel přistoupil k takovému opatření, nese náklady na něj, viz §101 odst. 6: Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Pokud máte nějaké nejasnosti či další dotazy, můžete nás opět kontaktovat zde, v internetové poradně nebo se domluvit na osobní schůzce v naší poradně, tel. 608962163, adresa Zbrojnická 779/7, 405 02 Děčín IV.

S přáním pěkného dne,
tým internetové poradny